Praktičtí lékaři mají začít očkovat i Modernou

„Bylo by ideální, kdybychom například Modernu dodávali přímo praktikům, aby tady nebyla zbytečná administrativa a praktici mohli rovnou očkovat své pacienty,“ řekl ve čtvrtek v ČT premiér Andrej Babiš (ANO).

Dosud musely distribuci do ordinací zařizovat nemocniční lékárny. Měnit se bude podle premiéra i strategie očkování. Od dubna se budou moci registrovat i chroničtí pacienti a nejspíše i senioři nad 65 let. Dosud očkování u praktiků brzdil především nedostatek vakcín od AstraZeneky.

Tempo očkování v Česku zrychluje. Z 1,2 milionu vykázaných dávek jich více než půl milionu podali zdravotníci v posledních třech týdnech. Ve středu aplikovali přes 42 tisíc dávek. Ve srovnání s evropskými státy si Česko ale nevede tak dobře. S přibližně stejným počtem obyvatel dostalo v Maďarsku první dávku přes 14,5 procenta lidí, v Česku to bylo k úterý 7,9 procenta. Vyplývá to z dat Our World Data.

Daří se očkovat především seniory, kteří mají nejvyšší prioritu. První dávku dostalo bezmála 60 procent osmdesátníků, plně naočkováno je asi 30 procent z nich. Rychle se přidávají i lidé starší 70 let.

Pozitivní efekt očkování by se měl podle ředitele ÚZIS Ladislava Duška ukázat za několik týdnů. „Dá se očekávat, že u seniorů se efekt vakcinace populačně projeví v druhé polovině dubna,“ řekl Právu.

U některých skupin je to patrné už teď. Výrazně se snížil počet nakažených mezi zdravotníky a v domovech pro seniory, kde se s očkováním začalo už na konci loňského roku. První dávku už dostalo také 75 tisíc školských pracovníků a přes 24 tisíc pracovníků kritické infrastruktury.

Ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO) ve čtvrtek senátorům řekl, že očkování chrání nejen před dalším onemocněním, ale brání i šíření nemoci. „Ten, kdo má ukončenou vakcinaci, neonemocní a nikoho dalšího nenakazí,“ sdělil.

Odborníci s tím však nesouhlasí, ochrana vakcínou nemůže být stoprocentní, i kvůli novým mutacím. „Protilátky, které vznikají vakcinací nebo proděláním nemoci, se vážou poměrně špatně na novou jihoafrickou variantu. To znamená, že by měly nižší ochranný účinek,“ řekl Právu imunolog Václav Hořejší. Nové studie podle něj ale nějaký efekt ukazují. „Poslední studie ukazují, že částečná ochrana v rozmezí 40 až 60 procent tu je,“ dodal.

Blatný senátory ujistil, že nebude podléhat politickým tlakům a bude bránit používání léků nebo vakcín, které nebyly standardně schváleny. „Pokud by někdo chtěl obcházet SÚKL a ministerstvo zdravotnictví, budu tomu aktivně bránit,“ prohlásil. Narážel tím zejména na úsilí Hradu prosadit v Česku také vakcínu Sputnik V.

Pravděpodobnost opětovné nákazy je podle něj velmi malá. Po první dávce znovu onemocnělo asi 1,3 procenta lidí a po ukončeném očkování jen půl procenta. „Nikdo z nich kvůli tomu nepřišel do nemocnice ani nezemřel,“ dodal.

Spoléhat se zatím Česko může hlavně na vakcínu Pfizer/BioNTech, se kterou bylo naočkováno 80 procent lidí. V příštích čtrnácti dnech pošle firma do Česka 163 800 dávek, víc, než bylo původně dohodnuto. V druhé polovině dubna by mělo do ČR dorazit i několik tisíc dávek jednodávkové vakcíny Johnson & Johnson. Předpokládá se, že ji budou mít k dispozici hlavně praktičtí lékaři.

Očkovat se bude nadále i AstraZenekou, která čelila podezření, že u několika případů způsobila krevní sraženiny. Pochybnosti ve čtvrtek vyvrátila Evropská léková agentura (EMA). Riziko sraženin podle ní vakcína nezvyšuje.

Podezření na nežádoucí účinky po očkování eviduje i český lékový ústav, konkrétně 1923. Za poslední týden obdržel také dalších deset hlášení na možná úmrtí související s očkováním, celkem jich ústav řeší 21.

„U většiny z nich nebyla prokázána příčinná souvislost s očkováním,“ řekla pro ČT ředitelka Státního ústavu pro kontrolu léčiv Irena Storová. Zatím jde podle ní o průběžné výsledky, které se týkají dřívějších hlášení.