Článek
Portugalské nemocnice, především v Lisabonu a okolí, jsou přeplněné nakaženými i doktory. Těch ale není dostatek, aby se stihli postarat o všechny pacienty. Na pomoc přispěchala s polními nemocnicemi i armáda a ředitelé špitálů začali tlačit na vládu, aby požádala o pomoc v zahraničí.
Úmrtí v čekárně
„Spustili jsme všechny možné varianty, včetně pomoci v zahraničí, abychom pacientům poskytli nejlepší péči,“ řekla v pondělí pro televizní stanici RTP ministryně zdravotnictví Marta Temidová. Zároveň ale dodala, že problémem Portugalska v pozemní přepravě pacientů je jeho lokace na jihozápadním cípu kontinentu a také fakt, že další země Evropské unie jsou také pod tlakem, a nemohou si tak dovolit přijmout mnoho pacientů.
Portugalské nemocnice nestíhají pečovat o nemocné
Minulý týden ve městě Portoalegre dokonce zemřel v čekárně muž s koronavirem, kterého kvůli velkému množství pacientů neměl zdravotní personál kam umístit.
Podle posledních středečních dat přibylo v Portugalsku 291 fatálních případů za den. Minulý týden přibývalo v průměru mezi 11 až 15 tisíci nakažených denně. Největší nemocnice v zemi Santa Maria v Lisabonu už musela instalovat mimo svou márnici dva mrazicí boxy, do kterých se vejde zhruba 30 těl.
Aktuálně má Portugalsko v přepočtu na milion obyvatel 1223 nakažených, což je suverénně nejvíc z celé Evropy. Druhé Španělsko jich má 787. Česko je s 627 nakaženými šesté.
Vánoční rozvolnění a lehkovážnost občanů
Příčin, proč se Portugalsko dostalo na evropský chvost v boji s koronavirem, je více. Zatímco na jaře loňského roku vláda v rychlosti uzavřela hranice se Španělskem a zrušila přímé letecké spojení s Itálií, což byly dvě nejvíce postižené země, letos v lednu podobná opatření vůči Británii neuskutečnila a v zemi se začala rapidně šířit nakažlivější mutace koronaviru.
Doktor Ricardo Jorge z Národního zdravotnického institutu před pěti dny uvedl, že 13 procent ze všech infikovaných Portugalců trpí britskou mutací koronaviru. Odhadl, že za tři týdny by se už mohlo jednat o 60 procent.
Další příčinou mohla být, podobně jako tomu bylo v Česku, uvolněná vánoční opatření. Ta v Portugalsku během Vánoc v podstatě nebyla žádná. Počet lidí, kteří se mohli v jedné domácnosti shromažďovat, byl neomezený a přísnější opatření opět vešla v platnost až těsně před Novým rokem.
Od začátku roku 2021 vláda už dvakrát zpřísnila opatření. Bez omezení ale zůstávají otevřené například všechny školy či kostely. Zavřely restaurace a všechny kulturní budovy. Sportovat se smí jen venku.
Úřady ale uvedly, že zavedená opatření dodržuje jen zhruba 30 procent obyvatel. Podle šéfky Asociace odborníků na duševní zdraví Francisky Mirandy Rodriguesové za tím stojí fakt, že téměř pětina Portugalců žije v chudobě a tito lidé už vyčerpali všechny své zásoby, a proto je pro ně dodržování opatření složitější.
„Nejdřív měli všichni bez výjimek zůstat doma, pak jsme rozvolnili opatření a někteří lidé se mohli vrátit do práce. Nabádáme mladé, aby koronavirus brali vážně, zatímco starším říkáme, aby nevycházeli z domu, přičemž další jedinci chodili v klidu do kina. Celé je to matoucí,“ řekla Rodriguesová.
Francie s Itálií zvažují další lockdown. Nizozemci a Dánové proti němu bojují
Portugalci byli podle ní po vítězství nad první vlnou koronaviru až příliš lehkovážní a získali pocit, že se už virus vytratí.
„Loni v březnu jsme byli vystrašení. Nikdo nevěděl, co se stane. Viděli jsme situaci v Itálii i Španělsku, takže když vláda nařídila, abychom byli doma, poslechli jsme. Teď je situace jiná, lidi už to nebaví. Když přišla další zpřísňování a já šla do obchodu, získala jsem z chování lidí pocit, jako kdyby covid-19 ani neexistoval,“ citovala Al Džazíra učitelku a obyvatelku Lisabonu Mariu Antónii Duarte Silvovou.