Článek
K návrhu o možném návratu žáků do škol za předpokladu povinného nošení roušek se tedy učitelé staví skepticky.
„Rodiny by musely roušky denně prát, což nelze ohlídat. Problém by byl i u sociálně slabých rodin či v rodinách se špatnou hygienou. Mohlo by to vést k tomu, že by byly ze vzdělávání vyloučeny děti rodin, které nejsou schopny zajistit denně čisté roušky,” uvedla předsedkyně Učitelské platformy Petra Mazancová, která jinak učí na Gymnáziu Josefa Jungmanna Litoměřice.
Vedení výuky na dálku se mezi učiteli značně liší, tvrdí průzkum
Ne každý má možnost si roušku sehnat. „Proto je nutnou podmínkou pro pobyt ve škole s rouškami centrální zajištění dostatečného počtu roušek v požadované kvalitě pro všechny žáky i pracovníky škol ze strany státu,“ zdůraznila Mazancová.
Spolu s rouškami, ve kterých by šlo srozumitelně mluvit a dobře dýchat, je třeba podle ní zajistit i dostatek dezinfekce. „Neumím si představit, že ve škole dodržíme rozestupy a budeme při vstupu měřit teplotu žákům. I na to je nutné myslet,” poznamenala.
Metrové rozestupy ve školách? Babišův nápad je neproveditelný, řekl Plaga
Možnost dodržování rozestupů ve školách dříve zpochybnil i ministr školství Robert Plaga (ANO), podle kterého by ale mohlo jít školy otevřít již v druhé polovině května.
Školy by se mohly otevřít v druhé polovině května, uvedl ministr
Celodenní nošení roušek a dodržování přísných hygienických pravidel navíc podle sdružení znemožní kvalitní výuku, která stojí na spolupráci a kontaktu mezi učitelem a dětmi i žáky vzájemně, skupinové kooperativní práci či využívání širokého spektra pomůcek a podobně. Frontální a výkladové metody nejsou vhodnou alternativou pro dlouhodobější výuku, soudí tito kantoři.
Zohlednit i kapacity škol a zdraví učitelů
„Veškeré nápady s rouškami a dezinfekcí zatím působí jen jako náplast pro zklidnění některých rodičů, že jejich děti nebudou dlouho doma,” dodala Mazancová. O znovuotevření škol se ale musí podle ní přemýšlet mnohem pečlivěji, musí se zohledňovat průběh výuky i kapacitní a personální možnosti škol.
Značná část učitelů je navíc sama v seniorském věku nebo se potýká s chronickými zdravotními problémy a autoimunitními chorobami, nebo je po onkologické léčbě. Není tak podle Mazancové jasné, zda by školy vůbec zvládly zajistit výuku při kompletním otevření před definitivním ústupem epidemie.
SPECIÁL: COVID-19 | Vše o nákaze, rady a tipy, jaké jsou příznaky
Učitelská platforma je profesním sdružením učitelek a učitelů MŠ, ZŠ, SŠ, VOŠ a ZUŠ, kteří se spojili s cílem zlepšit podmínky učitelské práce a kvality výuky.