Pod Bulovkou je podzemní nemocnice. Pro pacienty s covidem se však využít nemůže

Druhá nemocnice nacházející se pod Bulovkou je pozůstatkem studené války. Postavena byla v letech 1952 až 1962 a podle krizové manažerky Michaely Papežové byla připravena v pohotovostním režimu jen během povodní v roce 2002, ani tehdy však nemusela být využita.

Nemocnice vznikla jako protijaderný kryt v případě atomové války. Jedná se o bunkr odolný vůči tlakovým vlnám, který je při hermetickém uzavření schopen udržet podmínky pro život po dobu 26 hodin. Schopná provozu by měla být do hodiny, má vlastní zdroj energie i zásobárnu vody.

„Nemocnice je třípatrová. Je v ní vstupní část, kde jsou dekontaminační sprchy pro pacienty zasažené radiací. Je tady vstupní filtr, operační sály, jednotka intenzivní péče, dospávací pokoj, vyšetřovny a lůžková část,“ popsala Novinkám Papežová.

V dalších patrech se pak nacházejí další lůžkové části včetně jídelny a kuchyně. Dohromady má podzemní nemocnice kapacitu kolem 60 pacientů. Pro péči o covidové pacienty ji však Bulovka využít nemůže.

Kromě samotného stáří je důvodem zvláště nevhodný systém filtroventilace, která nezabraňuje šíření virového onemocnění. „S tím souvisí i nedostatečné odvětrávání v případě, že bychom tady museli mít uložených více pacientů na kyslíkové terapii. Kyslík se uvolňuje do vzduchu a systémem filtroventilace, která je tady nastavena na úplně jiný typ provozu, by se těžko odvětrávaly prostory od kyslíku,“ vysvětlila Papežová s tím, že i z toho důvodu bylo nutné připravit provizorní nemocnici v Letňanech.

Počet hospitalizovaných s covidem-19 se na Bulovce koncem října pohyboval mezi 146 až 150 pacienty. Podle ředitele nemocnice Jana Kvačka jsou připraveni až na 250 pacientů.

Provizorní nemocnice v Letňanech, která má nyní k dispozici 500 lůžek a v případě potřeby může kapacitu navýšit, se využije v případě, kdy všechny pražské nemocnice budou na limitu svých kapacit. Do té doby budou pacienti podle Kvačka směřovat do nemocnic s volnou kapacitou.