Článek
Na přípravě léčby rekonvalescentní krevní plazmou intenzivně pracují lékaři z Ústřední vojenské nemocnice (ÚVN) a vojenští experti ze speciálních laboratoří z Vojenského zdravotního ústavu v Těchoníně.
Vojenská nemocnice z pražských Střešovic už začala oslovovat pacienty, kteří se z covid-19 vyléčili.
Havlíček: V květnu by se mohlo otevřít skoro všechno
„Když to dobře dopadne, tak tento týden budeme mít k dispozici první dárce a příští týden bychom je mohli začít odebírat,“ řekl Právu primář Oddělení hematologie a krevní transfuze z ÚVN plukovník Miloš Bohoněk.
Používání krevní plazmy od vyléčených pacientů je staré už sto let, poprvé bylo užito během pandemie španělské chřipky. Lékaři se k této metodě uchylují hlavně v případech, kdy dosud neexistuje funkční lék.
„Víra, že to bude fungovat, je daná tím, že to není žádná nová metoda. Úspěšně se to používalo při streptokokových infekcích, při ebole v Africe, ale i při koronavirových infekcích SARS a MERS,“ sdělil Bohoněk.
ON-LINE: Počet mrtvých na covid-19 ve Francii šplhá k 16 tisícům
Krevní plazmu na covid-19 zkoušejí i čínští, američtí, italští a španělští lékaři. Počet případů je zatím malý, ale úspěšnost je velmi slibná.
A v čem je léčba plazmou pro lékaře zajímavá? „Jedná se o relativně levný a dostupný léčivý přípravek, který není nutné registrovat. Jde o tzv. transfuzní přípravek s minimem případných nežádoucích účinků,“ popsal Bohoněk.
Dárce může plazmu darovat dva týdny poté, co je negativní SARS-CoV-2. Takových je v Česku už okolo sto padesáti a budou přibývat, celkově se už vyléčilo přes pět set nakažených. Dárce musí mít krevní skupinu slučitelnou s pacientem a splňovat pravidla jako všichni dárci krve. Pro léčbu stačí dvě tzv. transfuzní jednotky, což je asi půl litru krevní plazmy. A co se stane po transfúzi? „Protilátky zamezí viru poškozovat buňky a množit se,“ vysvětlil Bohoněk.
Chytrá karanténa v praxi. Hygienici vytvořili první vzpomínkovou mapu pacienta s koronavirem
Ale cesta k výrobě krevní plazmy s protilátkami není snadná. „Svízel je mimo jiné v tom, že když je to nová infekce, tak není zcela jasná protilátková odpověď. Nejsou například dostupné komerční a rutinní testy na přesné měření protilátek,“ řekl primář.
K testům pomůže centrum Těchonín
Pomoci by měla specializovaná virologická laboratoř v Těchoníně. „Mají k dispozici buněčnou kulturu s tím virem a je to zatím jediné pracoviště v Česku, které dokáže, jak pevně věříme, test zkonstruovat,“ poznamenal Bohoněk.
Léčbu plazmou koordinuje Klinická skupina covid-19, která pod vedením profesora Vladimíra Černého vznikla na ministerstvu zdravotnictví. O použití protilátek z plazmy se zajímají i v jiných nemocnicích, např. v pražské Všeobecné fakultní nemocnici v Praze.
V Koreji dál přibývá vyléčených s pozitivními testy. Mluví se o reaktivaci viru
Bohoněk soudí, že nebudou potřeba tisíce jednotek plazmy, ale jen malé stovky. „Je možné, že bychom byli schopní pokrýt i celorepublikovou potřebu, ale k projektu se bude moci připojit každé zařízení transfuzní služby, které bude mít k dispozici příslušné výrobní, ale hlavně diagnostické schopnosti,“ uvedl. Dodal, že léčba je zatím směřována jen pro vážně nemocné pacienty, kteří potřebují ventilační podporu. „Bude-li plazmy dostatek a bude-li test na protilátky, tak není nic proti ničemu, aby se to dávalo i hospitalizovaným pacientům s lehčí formou,“ řekl Bohoněk.
Teď bude podle něj potřeba získat dostatek vhodných dárců. Od jednoho zájemce mohou krev získat postupně třikrát až čtyřikrát. Dárce musí být dobrovolník, nemocnice mu proplatí pouze náklady na cestu. „Dárce budeme motivovat dobrým pocitem, protože správný dárce by neměl být placený. Placený dárce má tendenci neříci důležitou zdravotnickou historii,“ poznamenal lékař.
