Článek
Jak hodnotíte epidemický vývoj v Česku?
Celková pandemie je na ústupu, to je jasné. Ale jedním z důvodů, proč neustupuje tak rychle, je, že jsme rozvolnili příliš brzy. Nyní je zhruba 10 tisíc nových nákaz denně a pravděpodobnost, že potkáte ve městě nebo hromadné dopravě někoho, kdo šíří virus a je infekční, zkrátka není malá. Je to vidět na číslech.
Omikron přišel ve fázi, kdy lidem, kteří onemocněli nebo byli očkovaní na začátku, už imunita vyvanula
Zdá se, že vláda i občané na opatření rezignovali, také se málo očkuje a jen se promořujeme.
To se opravdu děje. Po celé Evropě se začalo rozvolňovat příliš brzo. Jako první začali Dánové v době, kdy u nich situace ještě nebyla moc dobrá. Následně to začali požadovat i obyvatelé jiných států a vlády se tomu neubránily.
Ovšem Dánsko si to mohlo dovolit. Byli velmi dobře proočkováni a mohou si být jisti, že když bude třeba pravidla znovu nastavit, tak to bude populace dodržovat. I tak to ale udělali příliš brzo.
WHO: Ve světě už jasně převládá BA.2
Do toho zasáhlo ještě počasí. Už bylo docela teplo a najednou zase přituhlo. Šíření viru hodně souvisí s topnou sezonou, kdy vlhkost ve vnitřních prostorách klesá, a to je pro sliznice docela zátěž. Proto bývají v těchto obdobích běžné i respirační epidemie.
Je tedy vhodné, aby byly respirátory povinné jen v dopravě, u lékaře, v lékárně a sociálních zařízeních?
Je dobré dívat se na covid jako na nemoc společnosti, ne jednotlivce. Pravidla musí být nastavená v širším kontextu. Nošení roušek určitě pomáhá. Nejdůležitější je, aby se nosily v místech, kde se potkává hodně lidí. Typicky dopravní prostředky. Momentálně je dobře, že ještě někde jsou, i když to dodržování je, řekl bych, už velmi rozvolněné. Není to nic tragického, ale důsledky to má.
Covid opět sílí. Za šest dní přibylo 10 milionů nakažených
Vidíme, že počty nově nakažených neklesají tak rychle. Kdybychom ta pravidla rozvolnili o čtrnáct dnů později, zřejmě bychom teď měli třeba jen 5000 nebo 2000 nakažených denně a situace by byla lepší.
Například Rakousko se teď vrací k povinným respirátorům ve vnitřních prostorách. U nás se k tomu ale neschyluje, naopak ministr Válek plánuje v dubnu zrušit respirátory i ve veřejné dopravě. Který přístup je momentálně vhodnější?
V Rakousku si mohou dovolit zavést taková pravidla. Před měsícem jsem tam byl na lyžích a tam není žádná diskuse o tom, kdy má mít člověk roušku. Když je to někde nařízeno, tak ji každý má. Počty nově nakažených neklesají v žádném ze států příliš rychle, což má více důvodů. S návratem zimních dnů se v celé Evropě zastavil konec pandemie. Do toho se začala postupně prosazovat subvarianta omikronu, odborně BA.2, která se šíří zase o trochu rychleji, a protilátky, které jsme měli proti původnímu omikronu, proti ní tak dobře nefungují.
Dost lidí také podcenilo třetí dávku. Imunita proti koronaviru bohužel není dlouhodobá, a kdo si ji nedal, tak má větší pravděpodobnost, že se nakazí. Až se teplota zvedne, přestaneme doma topit a budeme chodit více ven, tak nákaza poměrně rychle začne zase klesat.
Zdá se, že BA.2 se projevuje často jako zánět nosohltanu, viróza. Je to důvod myslet si, že nemůže mít vážný dopad na zdraví?
Tady je potřeba být velmi opatrný. Vezměme si třeba Hongkong. Donedávna to byl vzorový stát, který měl protiepidemická pravidla nastavená velmi dobře a přísně.
Přízrak covidu se vrací
Celé dva roky se jim dařilo držet koronavirus mimo společnost, neměli skoro žádná úmrtí a jen nepatrné množství nakažených. Bohužel varianta omikron a také BA.2 je natolik infekční, že se jim těmi klasickými metodami (trasování a izolace nakažených) nepodařilo průnik do společnosti zastavit. Celý proces infekce se totiž zrychlil. Od nakažení do infekčnosti jsou v případě omikronu jen tři dny, zatímco dřív to bylo pět dnů.
Hongkong má teď nejhorší čísla v úmrtí na milion obyvatel za den ze všech států za celou dobu pandemie. Jak k tomu došlo?
Je to tím, že jak dobře se bránili, tak podcenili očkování. Naočkováno je tam v populaci nad 80 let něco přes 30 procent obyvatel (v ČR zhruba 90 procent).
Omikron máme víc v nose a v nosohltanu. Proto je infekčnější
Očkovat se nechali hlavně mladí, kteří to potřebovali kvůli cestování. Z toho je vidět, že omikron, o němž říkáme, že je mírnější, tak mírnější není. Jinými slovy – je mírnější ve vztahu k předchozí variantě delta, ale ve srovnání s původní variantou (z roku 2019) je mnohem horší.
My jsme ale proočkovaní podstatně víc, velká část populace také prodělala covid a je částečně chráněna.
Ano, to je naprosto zásadní. Máme také řadu léků, které dobře brání hospitalizaci, a postupy, díky nimž už lékaři umějí případy včas zachytit, aby nebylo nutné posílat je do nemocnice.
V Česku přibylo v sobotu 4165 nakažených
Medicína se výrazně posunula. A pak je tu samozřejmě imunita získaná očkováním nebo proděláním nemoci. V tomto jsme na tom lépe, ale samotný virus nesměřuje zatím k tomu, že by byl nějak zvlášť mírný. Je to kombinace toho, že se mu umíme bránit a jsme proti němu odolnější, než jsme byli na začátku.
Ze sousedních států slyšíme, že mají rekordní počty nakažených, přibývá také pacientů v nemocnicích. V Česku zatím nic takového nevidíme. Čím si to vysvětlit? Nebo to teprve přijde?
Různé populace z hlediska epidemie prošly jiným vývojem. Třeba Británie, kde prošla výrazně varianta alfa, ale už před delší dobou, je na tom imunitně jinak než třeba naše populace, která ve větší míře prošla variantou delta (následovala po alfě).
Zároveň nejsme všichni u omikronu ve stejné fázi. I když bylo Česko jednou z prvních zemí, která zachytila omikron, tak hlavní vlna přišla mnohem později, než tomu bylo třeba v Dánsku. A další věc je, že varianta omikron i BA.2 změnila své vlastnosti, má jiné příznaky a průběh.
Jak působí?
Virus vstupuje do buněk trošku jinak a kvůli tomu ho máme víc v nose a v nosohltanu. Proto je také infekčnější, protože ho tam produkujeme větší množství, ale hůř a pomaleji vstupuje do plic. Lidé proto neumírají udušením nebo celkovým zánětem plic jako dřív, ale spíš na následky, jako je embolie nebo různé záněty.
Korea má půl milionu nakažených za den. Zvyšte kapacitu, žádá vláda krematoria
Kdy nastane moment, že budeme moci přestat sledovat šíření covidu a situaci v nemocnicích?
Je to spíše etická než virologická otázka. Dosud když jsme měli nějakou nemoc, bylo snahou lékařské veřejnosti vymyslet, jak ji léčit a pokud možno vymýtit. Toto je podle mě ale první nemoc v historii, kde se na tento přístup rezignuje. Není to ale úplně drobná, bezvýznamná choroba.
V současnosti stále umírá na koronavirus kolem 30 lidí denně, to je hodně. Za normálních okolností umírá za den v ČR kolem 300 lidí, teď je to navíc 30 lidí jen na jednu nemoc. Jsme sice ze všech opatření unavení, ale myslím si, že jako společnost nemůžeme říct, že si takto vysokých čísel už nebudeme všímat.
Posilující dávku nemají zhruba tři miliony lidí, kteří na ni mají nárok. Měli by jít na přeočkování co nejdřív, nebo počkat na podzim, před očekávanou vlnou?
Ani mezi odborníky na tom není shoda. Myslím, že do budoucna bude rozumné očkovat se před začátkem další vlny. Bohužel omikron přišel ve fázi, kdy lidem, kteří onemocněli nebo byli očkovaní na začátku, už imunita vyvanula, a proto teď vlna nakažených neklesá.
Rakousko vrátilo povinné nošení roušek ve vnitřních prostorech
Před měsícem bych říkal, jděte na třetí dávku co nejdřív. Teď už jsme v jiné fázi. Jako rizikový člověk starší 65 let nebo s komorbiditami bych na ni šel i teď. Pro ostatní je už možná lepší nechat to na srpen, aby byl člověk připraven, až to přijde na podzim, na Vánoce.
Někteří odborníci namítají, že by mohlo být lepší počkat na upravené vakcíny proti omikronu.
Takové vakcíny ve vývoji jsou a ukázalo se, že to zatím moc smysl nedává. Nevíme, jestli tady bude na podzim omikron. S velkou pravděpodobností ne. V tom případě je lepší mít původní vakcínu. Musíme si také říct, že vakcíny nechrání dobře proti infekci a proti šíření, ale pořád velmi dobře chrání proti těžkým průběhům a zejména proti úmrtí.