Omikron dává naději: Méně plicních problémů

„S postcovidovým syndromem k nám přicházejí pacienti přibližně tři měsíce po prodělání covidu. Nyní ještě stále léčíme ty, kteří prodělali variantu delta, a první pacienty po omikronu očekáváme na přelomu března a dubna,“ odhadl přednosta plicní kliniky ve Fakultní nemocnici Brno Milan Sova.

Dozvuky největší koronavirové vlny z loňského podzimu popisují i další nemocnice. I několik měsíců po nemoci trápí vyléčené pacienty trvající únava, bolest hlavy, zadýchávání, snížená výkonnost nebo třeba dlouhotrvající kašel. Výjimkou nejsou ani srdeční problémy nebo poškození plic. S problémy se dosud potýkalo asi 15 procent pacientů.

„S covidem je například spojován častější výskyt plicní embolie. Pacienta, kterého bolí na hrudi a je dušný, by proto měl vždy vyšetřit lékař,“ zdůraznil pneumolog Samuel Genzor z olomoucké fakultní nemocnice.

V tomto směru přináší převládající varianta omikron jistou naději. „Když to zjednoduším, tak postcovid má dvě formy. Jedna postihuje ty, kteří měli těžký průběh, byli v nemocnici a měli zápal plic. Těch po omikronu asi ubude. Omikron se od delty v mnoha směrech klinicky liší. Více postihuje horní cesty dýchací a méně plíce,“ vysvětlil Právu přednosta plicní kliniky ve FN Hradec Králové Vladimír Koblížek.

„U potíží, které třeba ani nesouvisí s dýcháním (např. poruchy spánku, vypadávání vlasů) a vznikají se zpožděním dvou nebo tří měsíců od ambulantně léčeného covidu, by však velký rozdíl být nemusel,“ doplnil s tím, že pro to ale zatím není k dispozici dostatek validních dat. Závažnost problémů a délku jejich trvání navíc významně ovlivňuje to, zda je pacient očkován proti covidu či nikoliv.

Nedávná studie brněnských zdravotníků ukázala, že pacien­ti po těžkém covidu, kteří byli na plicní ventilaci, mohou mít výpadky paměti a deprese. Dlouhodobě to sledují sestry z brněnské FN u svaté Anny po propuštění 91 pacientů. Některým pomohly sehnat i odbornou pomoc. „Pacienti mají nedostatek vzpomínek na dobu, kterou u nás strávili, mají děsivé sny, prožívají stesk, někdy to dojde až do depresí,“ popsala Hana Žemlová, jedna z tamních zdravotních sester.

Fyzické příznaky u většiny nerizikových pacientů odeznívají do několika dnů až týdnů. K lékaři by měli zajít hlavně ti, kteří mají i s odstupem dvou až tří měsíců po nemoci stále problémy s dýcháním, i když třeba nebyli kvůli covidu hospitalizovaní. V případě déletrvajících teplot, bolestí na hrudi nebo vykašlávání krve není podle lékařů na co čekat.

„Typický postcovidový pa­cient je starší člověk po těžkém průběhu, který byl v nemocnici na ventilaci. Ve FN Brno jsme dosud provedli přibližně 3000 kontrol pacientů po covidu a závažné změny na plicích jsme objevili asi u 2,5 procenta z nich,“ dodal pneumolog Sova.