Omikron budí naděje i ve vlnách nákaz

„Míra obav je obvykle nižší než u předchozích variant,“ řekl CNN Simon Williams z waleské Swansea University, který zkoumá postoje a chování veřejnosti vůči covidu. Ale nejde jen o novou variantu – celkově poklesl také „faktor strachu z covidu“.

Ke změně myšlení lidí přispěly podle Williamse dva protikladné faktory. S omikronem má covid obvykle méně závažný průběh, zato riziko nákazy je podstatně vyšší. Vede to až k tomu, že někteří lidé nemoc aktivně vyhledávají, aby ji už „měli za sebou“ – což experti důrazně odmítají.

Optimistické tóny však zaznívají i mezi nimi. Někteří se dokonce domnívají, že omikron by mohl být posledním dějstvím pandemie.

Objevily se i názory, že nynější převládající varianta by mohla velkým částem světa zajistit „vrstvu imunity“ a přispět k posunu covidu mezi endemické nemoci. Pak by byl srovnatelný se sezonními onemocněními, jako je nachlazení či chřipka.

„Podle mého názoru se koronavirus stává endemickým a nějakou dobu jím zůstane. Všechny viry se snaží stát endemickými a mně se zdá, že tomuto viru se to daří,“ řekl David Heymann, profesor epidemiologie na London School of Hygiene and Tropical Medicine. Podle něj se už čtyři koronaviry staly endemickými a ten nynější bude pátý.

Podle Marka Woolhouse, profesora epidemiologie na Edinburské univerzitě a autora knihy o počátečních fázích pandemie, se covid časem dostane na úroveň jiných nemocí, jimiž „se většina lidí nakazí v dětství, možná i několikrát, a jak bude těchto nákaz přibývat, vytvoří si imunitu“. „To je situace, k níž směřujeme. Omikron je další dávka viru. Všichni budeme v průměru méně náchylní k onemocnění, když jsme jej prodělali nebo byli očkováni,“ řekl.

Podle Woolhouse se „pravidla hry z pohledu viru změnila“, protože „více než polovina světa se dostala do určitého kontaktu s virem či vakcínou“.

Otázkou, s níž se budou vědci, politici i společnosti potýkat po celý letošek, ale je, kdy covid přestane být pandemií a vstoupí do endemického stadia.

Nový koronavirus se zatím vyvíjel velmi nepředvídatelně a varianta, která nahradila dřívější deltu, mohla být podle odborníků hrozivější. Zatím však převládl kmen, jenž prochází populací, aniž by způsoboval stejnou míru hospitalizací, závažných onemocnění a úmrtí jako předchozí varianty, což posiluje tlak na rozvolnění omezení.

„Neznamená to ale, že se neobjeví nová varianta, která nás donutí couvnout,“ připomněl Woolhouse. Tak jako nebyl očekáván účinek omikronu, může další varianta nečekaně přinést závažnější zdravotní rizika a oddálit konec pandemie. Mnoho zemí, zejména těch s nízkou proočkovaností, se navíc může potýkat s přetíženými nemocnicemi i u omikronu.

„Nechtěl bych říkat, jakým směrem se vydá další varianta. Ta musí být s to překonat omikron, a hlavně bude muset být schopna vyhnout se imunitě, přirozené i té, kterou navodilo očkování. Nemůžeme předem říct, jak špatná (další varianta) bude,“ upozornil Heymann.

I přesto sílí v západních zemích tlak na návrat k normálu. Vysoká přenosnost omikronu staví vůdčí představitele před volbu mezi zrušením omezení a rizikem, že se jejich pracovní síly a hospodářství zastaví.

„Svět se změnil: vznikl nový patogen, který bude způsobovat onemocnění i v dohledné budoucnosti. S covidem jsme na tom byli vždy tak, že s ním budeme žít. Nikdy nezmizí. To jsme věděli od února 2020. Co jsme ale nevěděli a stále ještě úplně nevíme, je, jak přesně to (soužití) bude vypadat,“ dodal k tomu Woolhouse.