Článek
Lov volně žijících živočichů a obchod s nimi, rozsáhlé ničení přírodního a přírodě blízkého prostředí a pokračující pronikání měst do okolní krajiny spojené s přesunem obyvatelstva do nich, to vše podporuje úzký kontakt mezi lidmi a faunou. Zvyšuje se tak nebezpečí přenosu virů a následné vypuknutí infekčního onemocnění, které může mít až pandemický rozsah.
„Exploze virových chorob původem ze živočichů představuje přímý důsledek našeho chování k přírodě,“ říká Christine Johnsonová, ředitelka Epicentra pro dynamiku chorob na Kalifornské univerzitě v Davisu, která výzkum uvedeného problému řídila. „Proto s námi volně žijící živočichové sdílejí své viry. Legální lov i pytlačení zvířat, obchodování s nimi, především s jejich masem, a v neposlední řadě na obrovské ploše probíhající přeměna lesů a travinných porostů na pole, plantáže a zastavěné plochy významně ohrožují další existenci fauny a současně zvyšují riziko, že budeme čelit dalším pandemiím,“ dodává.
V řekách je místy jen desetina vody, některým tokům hrozí vyschnutí
Badatelé v analýze, jejíž výsledky otiskl časopis Proceedings of the Royal Society B, vyšli z databáze shrnující údaje o 142 známých typech virů šířících se ze zvířat na lidi a o zvířecích druzích, které jsou jejich možnými hostiteli. Informace o početnosti těchto volně žijících živočichů, nebezpečí jejich vymizení a o vnějších činitelích způsobujících jejich úbytek získali z červeného seznamu celosvětově ohrožených druhů, několikrát do roka vydávaného Mezinárodní unií ochrany přírody (IUCN). Z 5335 volně žijících druhů suchozemských savců se alespoň jeden typ viru přecházejícího na člověka vyskytuje jen u 609.
Běžní i vzácní
K jakým závěrům výzkumníci dospěli? Jak se dalo předpokládat, nejvyšší počet typů virů sdílejí s člověkem domácí zvířata. Ve srovnání s volně žijícími druhy savců je toto číslo osmkrát vyšší. Autoři připomínají, že tuto skutečnost má na svědomí naše spolužití s nimi, trvající celá staletí a tisíciletí.
Další zkoumanou skupinu tvořili živočichové, kteří se dokázali včas a účinně přizpůsobit lidské civilizaci a jejichž početnost proto dlouhodobě stoupá. Na mysli máme některé hlodavce, netopýry a primáty žijící v těsné blízkosti člověka a přenášející viry na obyvatele města i venkova.
Vědci ale současně upozorňují, že druhy ohrožené přímým pronásledováním lidmi a ničením pro ně vhodného prostředí mohou hostit dvakrát více typů virů společných se člověkem než druhy čelící nebezpečí vymizení z jiných důvodů, jako je působení invazních nepůvodních organismů nebo změny podnebí.
Yosemitský park ukázal, jak si zvířata užívají jaro bez lidí
Tým Johnsonové se netají tím, že snaha pomoci ohroženým druhům, na něž se ochrana přírody soustřeďuje přednostně, kupř. jejich odchytem a vysazováním do nových lokalit či jejich značením, posiluje jejich kontakt s lidmi. Patří mezi ně totiž řada oblíbených druhů, o jejichž populace lidé pečují různými metodami přímo v terénu.
„Jestliže přicházíme do styku s volně žijícími živočichy, musíme být opravdu opatrní,“ shrnuje Peta Hitchensová z Melbournské univerzity, jež se výzkumu také zúčastnila. „Měli bychom najít rozumný způsob, jak žít s faunou vedle sebe.“