Odbory žádají stoprocentní náhradu mzdy

Podle předsedy Českomoravské asociace odborových svazů Josefa Středuly by proto na sebe stát měl převzít závazky podnikatelů ve mzdové oblasti a zajistit plynulou výplatu mezd, a tím i kupní sílu zaměstnanců. Lidé, kteří se např. ocitli v povinné karanténě, mají na základě ošetřovného nárok jen na 60 procent základu mzdy.

„Požadujeme přijmout podobná opatření, jaká učinila dánská vláda – ta se zavázala uhradit po dobu tří měsíců 75 procent mezd – 25 % uhradí zaměstnavatel. Podmínkou je, že se zaměstnavatel zaváže, že zaměstnanci nebudou propouštěni,“ uvedl ve středu Středula.

Premiér Andrej Babiš (ANO) se zatím Právu nevyjádřil k tomu, zda by jeho vláda mohla přistoupit k podobnému opatření, jaké prosazuje Trump. Vláda má ale již zřejmě ve čtvrtek rozhodnout o sérii opatření, kterými by chtěla zaměstnancům i podnikatelům pomoci s finanční ztrátou, která je postihla.

Kabinet už minulý týden oznámil možnost odkladu placení daní z příjmů až o tři měsíce a podnikatelům začal nabízet bezúročné půjčky prostřednictvím Českomoravské záruční a rozvojové banky. Ve hře je i odpouštění určitých odvodů, finanční injekce pro fyzické a právnické osoby nebo tzv. kurzarbeit, kdy by stát na mzdy zaměstnanců firmám doplácel.

Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) připravila návrh, který počítá s tím, že by stát vypomohl firmám v problémech částkou ve výši 8,5 miliardy korun.

ČSSD vedle toho zatím bez odezvy napříč politickým spektrem navrhuje třeba tisícikorunový příspěvek pro rodinu na dovolenou v tuzemsku. Pomocnou ruku slíbily lidem podat i banky možností odkladu splátek úvěrů či operátoři, kteří dočasně nabízejí data zdarma.

V případě, že by restriktivní bezpečnostní opatření proti šíření koronaviru trvala delší dobu, je podle ekonomů jasné, že dosavadní opatření vlády na podporu ekonomiky stačit nebudou. Podle hlavního ekonoma BHS Štěpána Křečka by vláda měla uvažovat o částečných kompenzacích výpadků příjmů firem a občanů.

„Kompenzace by přitom neměly mít podobu bezúročných půjček, ale spíše nevratných darů. V případě zhoršování ekonomické situace bude třeba dopravit k firmám a občanům peníze, které jim začnou chybět. V případě, že bychom to neudělali, hrozí, že mnoho firem přestane existovat. U lidí zas hrozí výrazný propad v životní úrovni,“ varuje Křeček.

Podle něj ale zatím není třeba plošně „shazovat peníze z vrtulníku“. „Pomoc by měla být navržena chytře, aby se dostala k těm nejvíce poškozeným. Plošné rozdávání peněz by bylo astronomicky nákladné a v ekonomice by vyvolalo silný inflační tlak,“ zdůraznil.

Ekonomové se shodují, že zásah do ekonomiky kvůli koronavirové pandemii bude obrovský.

„Nyní je zásadní jednat rychle a razantně. Deficit vůbec není priorita, podobně jako je tomu ve válce. Nesmí dojít k příliš silnému propadu ekonomiky,“ sdělila Právu ekonomka Ilona Švihlíková.

Zásadní je podle ní udržet kupní sílu, tj. podpořit příjmy a ulevit od výdajů. Úleva od výdajů je důležitá zejména v oblasti hypoték, podpora příjmů podle Švihlíkové znamená, že stát musí nahradit výpadky mezd a pomoci i živnostníkům.

„Další na řadě jsou pak bezúročné půjčky. Je jasné, že úrokové sazby budou muset jít dolů. Ale o údernosti monetární politiky si nedělejme iluze, protože hlavní téma budou výrobní kapacity a jejich udržení,“ je přesvědčena Švihlíková.

Ekonomka Markéta Šichtařová označila Trumpův záměr posílat Američanům šeky za typické „vrtulníkové peníze“. „Myšlenka to je líbivá, mnoho lidí se pro ni nadchne. Vrtulníkové peníze ale nefungují. Tato hypotéza pomáhá jen naoko, psychologicky. Pouze to devalvuje hodnotu peněz,“ tvrdí.