Článek
Důvodem debaklu je nedostatek vakcín, který má na svědomí kancléřka Angela Merkelová. Prosadila, že země v létě přerušila rozběhnuté vyjednávání o vakcínách a nákup se z jednotlivých států přenesl na Evropskou unii, píše Bild.
Německý ministr zdravotnictví Jens Spahn (CDU) si jako nejvyšší prioritu stanovil loni na jaře nákup vakcíny. Spolu se svými kolegy z Francie, Itálie a Nizozemska vytvořil spolek, který měl získat pro jednotlivé země dostatek očkovací látky. Už 13. června oznámila společnost AstraZeneca, že uzavřela dohodu s Německem, Francií, Itálií a Nizozemskem na dodávku 400 milionů vakcíny. A jednání s dalšími výrobci byla rozjetá. V tu chvíli ovšem do procesu vstoupila kancléřka Merkelová (CDU) a to byl začátek debaklu, píše Bild.
ON-LINE: Anglie obnovila přísný lockdown
Spahn spolu se svými třemi kolegy musel napsat šéfce Evropské komise Ursule von der Leyenové dopis, v němž se zavázali, že mandát k jednání o vakcíně postupují EU. Dopis vznikl pod nátlakem Merkelové a měl by být napsán submisivním tónem, píše Bild. Brusel o dopisu mlčí.
Německo se 1. července ujalo předsednictví Rady EU a Merkelová dala jasně najevo, že se Německo zdrží samostatného postupu v nákupu vakcíny. Kancléřka chtěla tímto způsobem zabránit, aby se opakovala situace z jara, kdy se jednotlivé země „rvaly“ mezi sebou v nákupech roušek a ochranných pomůcek.
Nizozemsko po vyostřené kritice uspíší vakcinaci
Po zásahu kancléřky reagoval Spahn naštvaně, píše Bild. V rozhovorech s blízkými spolupracovníky varoval před masivním zpožděním při objednávání vakcín. Jeho obavy se naplnily.
Zatímco USA a Velká Británie v červenci a srpnu podepsaly předběžné smlouvy se šesti výrobci na 840 milionů a 340 milionů dávek vakcín, Brusel nepokročil. Evropská komisařka pro zdraví Stella Kyriakidesová až 27. srpna oznámila, že podepsala smlouvu s AstraZenecou na 300 milionů dávek.
Pandemie v Německu zastavila po 14 letech růst zaměstnanosti
Jednání s Pfizer/BioNTechem se zasekla na ceně. Do jednání se nakonec musela zapojit i spolková vláda.
Druhou smlouvu na dodávku 300 milionů dávek podepsala Evropská unie 18. září s francouzskou společností Sanofi. Uzavření smlouvy protlačila Paříž. Jenže tato vakcína bude k dispozici nejdříve koncem letošního roku. Třetí kontrakt následoval 8. října s americkou firmou Johnson & Johnson. S BioNTechem byla podepsaná smlouva na dodávku vakcín až 11. listopadu. Pomalý postup EU při jednání kritizoval i šéf BioNtechu Ugur Sahin.
Za nedostatek vakcín může nákupní politika EU, tvrdí šéf společnosti BionTech
Kancléřka odmítá kritiku v postupu získávání vakcíny. Chtěla zabránit „očkovacímu nacionalismu“.
„Nejde o očkovací nacionalismus. Spravedlivá distribuce vakcín neznamená, že se vzdáte svých vlastních zájmů,“ tvrdí Alexander Dobrindt (CSU). Němečtí poslanci nyní požadují objasnění debaklu získávání vakcín a zveřejnění smluv. Šéfka Komise Ursula von der Leyenová to odmítá. V dopise několika poslancům v polovině prosince napsala: „Zveřejnění jednání a smluv by ohrozilo dodání vakcín.“