Článek
„Čechům nejvíce pomohly koníčky, kontakt s přáteli na dálku a sledování seriálů a filmů. Před napjatou atmosférou, kterou vytvářely zprávy v médiích i na sociálních sítích o neustále se zvyšujících počtech obětí koronaviru, nacházeli útočiště i v práci,“ konstatoval k výsledkům průzkumu Jiří Čeněk z Ústavu sociálních studií Fakulty regionálního rozvoje a mezinárodních studií MENDELU.
Lidé v době pandemie naopak příliš nehledali východisko ve víře, což může souviset i s převládajícím ateismem ve společnosti.
Nejčastější si lidé v souvislosti s pandemií a omezeními podle Čeňka stěžovali na obtíže v práci, ztrátu lidského kontaktu a odloučení od partnera. Nezamlouvalo se jim rovněž omezení osobních svobod a zavřená obchodní centra.
Ministerský semafor se bude obnovovat pouze jednou týdně. Je prý jen pro orientaci
Průzkum ukázal, že lidé se sice v době pandemie obávali hospitalizace, nicméně zároveň deklarovali značnou důvěru ve zdravotníky a tuzemský zdravotní systém. Dobře si v jejich očích stála i Světová zdravotnická organizace (WHO), která za svůj postoj k pandemii jinak čelila ve světě četné kritice.
Stresujícím faktorem byly pro Čechy dopady epidemie na ekonomiku i nejistota, jak dlouho potrvají restriktivní opatření.
Za adekvátní je považovala zhruba polovina lidí. „Možná právě proto jen zhruba dvacet procent lidí přiznalo, že si kupovalo zásoby potravin na delší dobu. Drtivá většina lidí uvedla, že se snažili dodržovat mezi sebou fyzický odstup, aby se tak zabránilo případnému přenosu a šíření koronaviru,” konstatoval výzkum s tím, že Češi se vládním nařízením většinově podřídili.
Muzikanti demonstrovali v Praze proti vládě
Do výzkumu se zapojilo přes 1500 osob. Výsledky budou součástí celosvětového šetření, které koordinují odborníci z Aarhuské univerzity. To by mělo poodhalit psychologické dopady pandemie.