Obavy nejsou na místě, vakcína je triumfem, říká vědec

To ukáže čas. Vakcína Pfizeru vypadá velmi nadějně, ale musí se skladovat v minus 70 stupních. To je však jen technický detail. Vakcína od Moderny nemusí být takto hluboce chlazena, v tom bude asi praktičtější. Vypadá rovněž velmi dobře.

Obě tyto vakcíny dosahují vysoké účinnosti ochrany před infekcí a byly již schváleny americkým úřadem FDA. Jen pro zajímavost, dva světově nejvýznamnější výrobci vakcín, Sanofia GlaxoSmithKline, se v tomto úsilí spojili a hodně se od toho čekalo. Nedávno ale oznámili, že mají s vakcínou určité problémy a její vývoj se může protáhnout o více než rok.

Ukázalo se, že jejich vakcína není dost účinná zejména u starších pacientů. Je paradox, že vakcíny založené na úplně nové technologii messenger RNA, kterou používá Pfizer a Moderna, byly dodány jako první.

To zrychlení není tím, že by se zkracovaly klinické studie nebo nějak kompromitovaly bezpečnostní testy. Obavy veřejnosti, že vakcína byla šita horkou jehlou, jsou zbytečné. Když firmy vyvíjejí vakcíny normálně a chtějí na nich vydělat, udělají první krok a pak pečlivě zvažují, jestli se jim investice do dalších kroků vyplatí.

Americká vláda v rámci operace Warp Speed ale nabídla celkem devíti společnostem, že jim to vše zaplatí předem. Aby se nebály ten druhý krok učinit rychleji, nebo dokonce paralelně s tím prvním. To znamená, že americká vláda na sebe vzala veškerá finanční rizika a firmy jako Pfizer, která dostala asi dvě miliardy dolarů, mohly masivně investovat do výrobní infrastruktury, jako by měly jistotu, že to skutečně vyjde. A ono to nakonec vyšlo.

Takže v okamžiku, kdy byla vakcína schválena FDA, měl Pfizer už k dispozici desítky milionů dávek a mohlo se hned začít očkovat.

Vakcinace pomocí messenger RNA je nová technologie, která je ale koncepčně jednoduchá a přímočará. Jde o to, že antigen, který by se ve vakcíně podával, se nemusí připravovat mimotělně.

Standardní přístup je, že se použije oslabený virus nebo rekombinantní protein, který třeba firma Sanofivyrábí v hmyzích buňkách. Pfizer a Moderna se ale výrobou antigenu nezatěžují a použijí pouze genetickou informaci, messenger RNA, kterou dodají do lidských buněk pomocí nanočástic. Tělo si pak samo vytvoří antigen a v reakci na něj pak i potřebné protilátky. Je to jednodušší a funguje to lépe, než se čekalo.

Krátkodobé vedlejší účinky jsou po očkování běžné. Tím, že Velká Británie a USA už začaly očkovat, víme, že po první dávce vakcíny většina lidí necítí nic. A když pak po třech nebo čtyřech týdnech člověk dostane druhou dávku, může se cítit unavený, má třeba teplotu nebo zimnici. Ale netrvá to déle než 24 hodin.

Takovou reakci ale hodnotím spíš pozitivně, protože je to důkaz, že imunitní systém očkovaného zabral a něco se s ním děje. Ale máte pravdu, že nevíme, co se stane třeba za tři roky. Podle mě jsou nějaké vážné vedlejší účinky nepravděpodobné. Pozor by si asi měli dát lidé s autoimunitním onemocněním, aby zabránili případným komplikacím. To nemůžeme vyloučit.

Očkování by se mělo zaměřit na zdravotníky v první linii a pak hlavně na starší lidi s komorbiditami, např. v domovech seniorů. U nich přínos toho, že budou chráněni, výrazně převyšuje možná rizika a celkový počet úmrtí s covidem by se měl dramaticky snížit.

Vycházejme ze situace, že vakcín v první fázi nebude dost. U nás má být na začátku asi pro 1,1 milionu lidí. Já bych vakcínu nabídl zdravotníkům, sociálním pracovníkům, možná i policistům a prodavačkám v obchodech. Ale hlavní důraz by měl být na starší lidi nad 70 let s komorbiditami. A třicátníci nebo čtyřicátníci, kteří jsou zdraví? Těm nic moc nehrozí.

Ani děti bych neočkoval, ostatně vakcína Pfizer je v EU povolena od 16 let. Mladí lidé většinou po nákaze nemají příznaky nebo je mají jen mírné. Ti by měli žít normální život, a pokud budou viru vystaveni, pomůžou k vytvoření kolektivní imunity.

Ano, píše se, že imunita trvá minimálně 90 dnů, ale může to být i déle. Přesná data nejsou k dispozici. Říká se, že asi dvacet procent lidí je vůči viru rezistentních, protože v minulosti prodělali jiný typ koronaviru, a vytvořili si tak ochranu i proti tomuto novému druhu.

Ve Velké Británii, při očkování vakcínou od Astry Zeneky, se ukázalo, že když má někdo historii silných alergií, může mít na vakcínu nepřiměřeně těžkou reakci, a tito lidé by se vakcinovat neměli.

Pak jsou zde lidé, kteří mají autoimunitní nemoci, jako je roztroušená skleróza nebo Crohnova nemoc. U nich může být očkování obtížné, protože jejich imunitní systém částečně napadá i vlastní tkáně a nová vakcína by teoreticky mohla způsobit další komplikace. Určitě bych byl opatrnější a o případné vakcinaci by se měli poradit se svým ošetřujícím lékařem.

Ano, těm bych to doporučil mezi prvními. Cukrovka a obezita podobně jako vysoký krevní tlak jsou civilizační nemoci, které způsobují chronickou zánětlivost. Pokud dojde k nákaze koronavirem, onemocnění může mít těžký průběh a tito pacienti pak trpí nejvíce. To je nejzranitelnější skupina, která bude mít z vakcíny největší prospěch.

Takové věci se velmi vzácně mohou stát. Většinou jde o predispozice, které reakce na vakcínu může rozjet. Ale jeden pacient z 55 tisíc, to je obecně pro společnost a pro zabránění pandemii cena, kterou bychom měli být ochotni zaplatit ve chvíli, když s covidem umírá přibližně jeden ze sta infikovaných. Z lékařského hlediska je nerealistické očekávat absolutní bezpečnost.

Zřídkavé případy komplikací by ale neměly být zábranou pro očkování. Pfizer udělal závěrečnou klinickou studii na 44 tisících pacientů a zjistil, že vakcína má asi 95procentní účinnost s minimem komplikací. Ovšem ve chvíli, kdy se začne očkovat na milionech lidí, může se stát, že lidí, s nimiž vakcína nečekaně zacloumá, bude o trochu víc.

I kdyby to bylo jednou za rok, jako je očkování proti chřipce, mělo by to smysl. Je otázka, jak rychle se bude koronavirus měnit. Kmeny chřipky jsou každým rokem jiné.

To se stalo u SARS a MERS. Tyto viry byly nebezpečnější, měly těžké příznaky, asi 40 procent infikovaných lidí na něj zemřelo. Právě díky těm těžkým příznakům se ale virus podařilo vymýtit, protože se snadno poznalo, kdo je nakažen, a ten byl pak izolován od ostatních a k dalšímu přenosu nedošlo.

Nový koronavirus je u většiny lidí bezpříznakový a v důsledku toho se snadno šíří. Zpomalí to až kolektivní imunita dosažená s pomocí vakcinace, ale zatím to nevypadá, že se ho zcela zbavíme. Dovedu si představit, že si na něj zvykneme a že se bude občas objevovat podobně jako jeho příbuzné čtyři koronaviry při běžném nachlazení.

U nás v Česku, kde je obecně nedůvěra k očkování, čekám, že se bude očkovat tak dvacet procent lidí, a to bych pokládal za velký úspěch. Jsem proti tomu, aby bylo očkování povinné pro všechny. Protože je dobrovolné, musíme vsadit na osvětu. Aby starší generace, obézní lidé a lidé s cukrovkou očkováním prošli.

Podle mě pokud se nám podaří proočkovat milion lidí, tedy asi deset procent populace, rizikové skupiny a zdravotníky, máme v podstatě vyhráno. Zbytku populace nic moc nehrozí. Kolektivní imunita se vybuduje přirozeným nakažením v kombinaci s vakcinací.

Jelikož nevíme, jak dlouho přirozená imunita po prodělání nemoci vydrží, vakcinace by se mohla doporučit. Ale rozhodně ne v této fázi, kdy je vakcín nedostatek. Důležité je zaměřit se na rizikové skupiny a seniory.

V USA je z toho vojenská operace, kterou řídí armádní generál Gus Perna, vyhlášený specialista na logistiku. Mají vše propracované do nejmenšího detailu, včetně distribuce a skladování. Mají už seznamy lidí, kteří se mají očkovat jako první. V Německu se na to připravují velmi podobně. U nás bohužel se lidé asi na očkování hrnout nebudou, naopak se tu šíří protivakcinační trendy. Obávám se, že to nedopadne tak slavně.

Asi narážíte na situaci na Filipínách, kde se před několika lety zjistilo, že lidé očkovaní proti horečce dengue měli po následné infekci horší průběh nemoci než ti, co očkovaní nebyli. Ta vakcína se nyní doporučuje jen pro ty, kteří už jednu infekci virem dengue prodělali, a pak se úspěšně zabrání těm dalším infekcím. To je ale speciální a ne úplně typický případ, který má i biologické vysvětlení.

Pfizer udělal klinickou studii své koronavirové vakcíny na 44 tisících lidí. Polovina dostala vakcínu, polovina placebo. Pak se čekalo na spontánní nákazu. Mezi těmi, kteří dostali jen placebo, se covidem nakazilo 172 lidí. Mezi očkovanými jen devět lidí a ti měli jen velmi lehký průběh nemoci. Dá se tedy tvrdit, že vakcinace pomáhá i těm zbylým pěti procentům, u kterých sice došlo k infekci virem i po vakcinaci, ale průběh nemoci byl mírný.

Odešel jsem před deseti lety. Jsem ale pořád na ně pyšný, že se to s tou vakcínou povedlo. Cítím to, jako by můj domácí tým vyhrál nějaký důležitý zápas.

Je to ujeté až úsměvné, ale není to úplně nelogické. Vlády a média z koronaviru udělaly výjimečnou infekci a smrtelný virus, který ohrožuje lidskou civilizaci. Označuje se to jako politika strachu. Politici si s velkým gustem zvykli zasahovat do života lidí, nařizovat a zakazovat a pak zase něco milosrdně povolit.

Mně to připadá jako přehnaná panika a ty konspirační teorie vnímám jako reakci na tento neutěšený stav. A nakonec tomu nahrává i to, že logistiku očkování v USA zajišťuje Pentagon, takže se tomu dá jen těžce ubránit.

Jako vědec mám určitou výhodu, že vím, jak virus funguje a jak se v nás množí. Jsem velkým příznivcem očkování. Je to zázrak medicíny. Když si vezmete, kolik lidí, a zejména dětí dříve umíralo na pravé neštovice, záškrt, černý kašel, jak dokázala život zničit dětská obrna, měli byste nad úspěchem vakcinací žasnout. A nakonec, i když vakcínu někdy úplně nepotřebujete, určitě vám neuškodí. Řeči, že očkování způsobuje autismus a podobně, to jsou už dávno vyvrácené pověry.

Ony se snaží, i u nás na ústavu se snažíme tomu přispět. Ale bude to trvat ještě minimálně rok, ne-li více, než se v laboratoři objeví účinná látka proti koronaviru. A k tomu musíte přidat několik dalších let na klinický vývoj. Určitě se léčiva najdou, stejně jako se našla na HIV.

Vakcíny ale přišly výrazně dřív, než se čekalo. Dosud nejrychleji vyvinutá vakcína byla na příušnice a to trvalo čtyři roky. Zatím léčíme nemoc covid-19 remdesivirem od firmy Gilead a generickým dexamethazonem, který pomáhá snížit počet zemřelých až na polovinu. Používá se taky konvalescentní plazma, získaná od pacientů, kteří nemoc úspěšně prodělali. Účinné jsou i laboratorně připravené infuze monoklonálních protilátek firem Regeneron a Eli Lilly.

Ano. Ale nebral bych to jako neúspěch, že ještě nemáme specifické léky na covid-19. To je normální a pár let to trvá. Spíš je zázrak, že máme vakcínu za méně než rok. Je to triumf vědy nad politikou strachu.