O plošném testování se odborníci přou, na antigenní testy se nedá spolehnout

Plošné testování zaměstnanců antigenními testy je v Česku nutné od pondělí 17. ledna. Zaměstnanci se musejí testovat dvakrát týdně bez ohledu na to, zda jsou, či nejsou proti SARS-CoV-2 plně očkováni.

„Spolehlivost antigenních testů se pohybuje od 80 % do 30 % podle provenience, rozhodně se nevyplácí šetřit, dostupné jsou údaje z testovacích studií pro antigenní testy různých výrobců, je dobré se o to zajímat při jejich pořizování, ať už pro individuální nákupy, či velkoobjemové zakázky pro výrobní společnosti, administrativu, nebo zejména také školy,“ napsal Novinkám ředitel Biologického centra Akademie věd Grubhoffer.

I podle virologa Václava Höniga stále platí, že antigenní testy jsou méně citlivé a spolehlivé než PCR testy. Nová mutace omikron za to však většinou nemůže.

Může se ale také stát, že antigenní test odhalí nákazu dříve než test PCR. Jeden takový případ, o kterém redakce ví, se stal minulý týden. PCR test neodhalil nákazu, na kterou ale ve stejný den ukázal antigen. PCR test byl pozitivní až po dvou dnech.

„Co se týká jejich účinnosti z hlediska omikronu – asi bude záležet také na výrobci, ale obecně testy obvykle necílí na spike protein, který je např. u omikronu hodně zmutovaný, ale cílí na protein N, který je schovaný uvnitř částice a mutuje méně. Ve vzorcích bývá přítomen ve velkém množství. Zatím to vypadá, že antigenní testy jsou ve většině případů schopné detekovat i tuto variantu,“ sdělil Novinkám Hönig.

Proti plošnému testování se postavil imunolog a lékař Vojtěch Thon. Pokládá ho za zneužití vyšetřovacích metod, které nebyly určeny pro daný účel. „Medicínsky správné je totiž testovat osoby s příznaky a netestovat osoby bezpříznakové,“ napsal Novinkám.

Svůj postoj zdůvodňuje tím, aby byli lidé správně a včas léčeni lékaři běžně dostupnými léky vhodnými k jejich diagnóze a vyšetřeni. „Tato vypracovaná strategie léčby umožňuje, aby se lidé nedostávali do těžkého stavu a aby nezahlcovali nemocnice. Včasná léčba lékařem je však v ČR stále zanedbávána, lékař je ani nevidí, lidé s covidem-19 jsou poškozováni zanedbáním včasné přednemocniční péče a následně umírají zbytečně. Projevuje se to i v nepříznivých statistikách,“ míní Thon.

Testování bezpříznakových lidí není podle imunologa správné. „Je neudržitelné a není ani ekonomické. Při takto nesprávném testování vzniká vysoký podíl falešných výsledků. A to jak falešně pozitivních, tak falešně negativních. Citlivost i specificita různých plošně používaných testů odlišné kvality je nedostatečná,“ dodal Thon.

Argumentuje přitom například technickou zprávou Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) z 18. října 2021, která obsahuje doporučení, aby byly testovány a sledovány pouze symptomatické osoby. „A aby byl dosavadní nouzový dozor zaměřený na covid-19 nahrazen rutinním dohledem zahrnujícím rovněž chřipku a další respirační patogeny. Plošné testování asymptomatických osob nedoporučuje ani dokument Světové zdravotnické organizace (WHO) již z 25. června 2021,“ dodal Thon.

Grubhoffer však plošné testování nadále podporuje. „Varianta omikron je až osmkrát nakažlivější a její záludnost spočívá v reálné možnosti obrovského přetížení našich zdravotnických zařízení. Zatím k tomu nedochází, podobně jako v zemích s mnohem rozvinutější pandemickou vlnou omikronu. Na to však nesmíme hřešit, testování je nutné a stejně tak přiměřené sekvenování vytipovaných klinických vzorků,“ myslí si biochemik.

Trvá na tom, že jedině tak si zachováme epidemiologický přehled. „A pak je tady ještě jeden, dle mého názoru, nesmírně důležitý efekt testování, a tím je psychologicko-morální stránka věci. V celkově těžko udržované pandemické bdělosti a dodržování protiepidemických opatření je pravidelné testování zřetelnou připomínkou každému z nás, pozor, koronavirus v jeho pandemické podobě komunitního šíření je tady a my musíme být ve střehu v zájmu svého zdraví, ale také zdraví našich bližních,“ dodal Grubhoffer.

Často se objevují případy rodin, v nichž více členů trpí respiračními potížemi, ale pozitivní výsledek testu se objeví jen u některých. V takovém případě je podle Grubhoffera namístě, aby byli obezřetní všichni a šli na test PCR.

V současné chvíli navíc podle bývalého ministra zdravotnictví a epidemiologa Romana Prymuly žádná jiná epidemie než epidemie SARS-CoV-2 omikron v Česku nepanuje. „Od září do listopadu byla obrovská epidemie RS viru (respirační syncyciální virus – pozn. red.). Bylo to závažnější než kdykoliv předtím. Byla to masivní epidemie po Evropě. Co se týká současnosti... Chřipka je ještě velmi slabá. Kromě běžných respirací tak nevím, co by mohlo být lidem jiného,“ uvedl pro Novinky.