Článek
„Odklad splátek o tři měsíce jsme umožnili více než 24 tisícům našich klientů,” uvedl pro Právo Filip Hrubý z České spořitelny. Více než 11 tisíc žádostí eviduje Komerční banka (KB), přes 15 tisíc jich už vyřizuje ČSOB.
UniCredit Bank aktuálně řeší zhruba tři tisíce žádostí, ve 40 procentech případů se jedná o odklad splátek hypoték, v polovině případů pak o odklad splátek spotřebitelských úvěrů. Zbylých deset procent jsou žádosti o odklad splátek firemních úvěrů.
Ovšem ne každý klient o odklad splátek stojí. Jak ukázal průzkum agentury Ipsos pro KB, zhruba jen třetina Čechů s hypotékou nebo spotřebitelským úvěrem chce možnost nyní odložit si splátky využít.
Chtějí Češi využít odklad splátek úvěrů a hypoték?
Vláda po dohodě s bankami schválila, že poskytovatelé úvěrů musí lidem na požádání umožnit odklad splátek hypoték a podnikatelských či spotřebitelských úvěrů na tři měsíce nebo na půl roku.
Úroky až na konec
Po tuto dobu se nebudou splácet ani úroky, ani jistina a finanční společnosti si za tento úkon nebudou účtovat žádné poplatky. Dlužná částka se však bude úročit i nadále.
U spotřebitelských půjček se úrok po dobu přerušení splácení zastropuje
Firmy a lidé, kteří pomoc od bank využijí, musejí počítat s tím, že za odklad splácení v budoucnu zaplatí.
Průměrná výše spotřebitelských úvěrů je 300 tisíc korun. V případě spotřebitelských půjček, které poskytují banky i nebankovní instituce, chce vláda po dobu přerušení splácení zastropovat výši úroku.
Měl by být maximálně v zákonné výši úroku z prodlení na úrovni základní úrokové sazby ČNB navýšené o osm procentních bodů. V současnosti by tak měla být maximální výše tohoto úroku devět procent.
Podle finálního návrhu ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO) musí klienti banku nebo nebankovní společnost o odklad splátek požádat a zároveň uvést, že o něj žádají z důvodu zhoršení finanční situace vlivem pandemie. Banky nyní nebudou zkoumat, zda to je pravda, mohou si to ale později zjišťovat zpětně.
Vláda schválila odklad splátek úvěrů a hypoték
Odklad splátek se týká hypoték a úvěrů sjednaných před 26. březnem. Banky, které již umožňovaly klientům odklad jen na tři měsíce, jsou podle svých zástupců připraveny promptně reagovat na případné další požadavky klientů o delší (šestiměsíční) odklad splátek.
Banky dohodu vítají
Původně Schillerová hovořila o automatickém plošném moratoriu na splácení, s možností vyvázání se a se symbolickými úroky. Podle výkonného ředitele České bankovní asociace Pavla Štěpánka výsledné znění návrhu zákona „v řadě ohledů reflektuje návrhy a podněty, které banky přinášely“.
„Rozhodnutí vlády vnímáme jako pozitivní krok, který vytvoří na trhu jednotné podmínky, srozumitelné pro všechny klienty,“ sdělil pak Právu Jan Sadil, člen představenstva ČSOB.
Podle prezidenta Hospodářské komory Vladimíra Dlouhého je rozhodnutí vlády o odkladu splátek hypoték, firemních nebo spotřebitelských úvěrů „dalším z pozitivních kroků státu, jak občanům i podnikatelům ulevit v současné krizi“.
O úvěry se státní zárukou byl enormní zájem. Do programu jdou další miliardy
„Jde o rozumný kompromis, který může být řešením pro zodpovědné klienty, kteří historicky neměli problém se splácením svých závazků,“ míní ředitel úvěrové firmy Fair Credit Miloň Miller. Splátky totiž nelze odložit u úvěrů, u kterých dlužník k 26. březnu měl zpoždění se splátkou úvěru delší než 30 dnů.
Možnost odkladu splácení se nevztahuje na kreditní karty, kontokorentní úvěry, revolvingové úvěry, operativní leasing nebo úvěry v souvislosti s obchody na kapitálovém trhu.
