Článek
„Můj cíl zůstává: pevná záchranná síť proti dopadům nemoci covid-19 (k ochraně zaměstnanců, firem a zemí) a dohoda na rozsáhlém plánu oživení,“ napsal Centeno ve středu ráno na Twitteru.
Zástupcům vlád se nepodařilo najít kompromis v otázce vydání společných dluhopisů ani čerpání úvěrů z Evropského stabilizačního mechanismu (ESM), který plní roli záchranného fondu. O co nejširší společné sdílení nákladů způsobených pandemií usiluje přibližně desítka zemí platících eurem v čele s Itálií a Španělskem, zatímco Německo či Nizozemsko se obávají zadlužování eurozóny.
„Z hlediska dlouhodobé ekonomické pomoci je podle nás rozumné spojit využívání ESM s určitými podmínkami,“ napsal na Twitteru šéf nizozemských státních financí Wopke Hoekstra. Podle něho Nizozemsko souhlasí s financováním okamžitých potřeb zdravotnictví z fondu bez jakýchkoli podmínek. Italský ministr financí Roberto Gualtieri nechtěl svazovat žádnými požadavky ani dlouhodobé čerpání úvěrů z ESM.
Evropský stabilizační mechanismus může podle svého šéfa Klause Reglinga na pomoc spojenou s koronavirovou krizí uvolnit asi 410 miliard eur (téměř 11,2 bilionu Kč) a může zemím nabídnout úvěry až do výše dvou procent jejich hrubého domácího produktu (HDP).
Navzdory krachu jednání je německý ministr financí Olaf Scholz přesvědčen, že k dohodě do Velikonoc nakonec dojde. „Myslím, že to dokážeme. Doufám, že před Velikonocemi najdeme inspiraci a plán připravíme,“ řekl.
Podle Scholze je nutné, aby pomoc proudila rychle a nebyrokraticky do zemí, které ji potřebují, prostřednictvím ESM. Německo se obává, že využívání ESM „není spojeno se skutečnými potřebami“.