Novavax mění hru. Může oslovit odmítače

Do českých očkovacích center i k praktikům by měla nová vakcína dorazit už v lednu, minulá vláda objednala zatím 370 tisíc dávek pro 185 tisíc lidí.

Stejně jako většina vakcín podávaných v ČR je tato látka dvoudávková, podávaná s třítýdenním odstupem. EMA ji doporučuje zatím jen pro lidi nad 18 let.

Účinnost má podle výrobce 90procentní. Dá se uchovávat až půl roku v běžné lednici při teplotě dva až šest stupňů Celsia, takže s ní budou moci snadno pracovat i praktičtí lékaři. Novavax obsahuje glykoprotein, jímž se virus napojuje na napadenou buňku a tělo si proti němu vytvoří protilátky.

Tato vakcína se liší od dříve registrovaných vakcín proti covidu-19. Jde o takzvanou proteinovou podjednotkovou vakcínu, nejedná se tedy o očkovací látku založenou na mRNA nebo virovém vektoru. Vědci si od ní slibují, že by mohla přesvědčit i ty, kteří mají z vakcín nového typu, jimiž se v Česku očkuje, obavy.

„Mohlo by to oslovit část odmítačů, kteří mají problém s genetickými vakcínami na bázi mRNA, případně s vektorovými. Princip Nuvaxovidu je více klasický,“ řekl Právu ředitel Biologického centra Akademie věd Libor Grubhoffer.

„Aktivní složkou stimulující specifickou protilátkovou odpověď je přímo spike protein, nikoliv genetická informace, která ho kóduje,“ dodal Grubhoffer.

Zjednodušeně řečeno: ve vakcíně vyrobené Novavaxem se do těla dostane skutečný spike protein (kterým koronavirus vstupuje do lidského organismu), vyrobený na bázi hmyzích buněk.

Imunitní systém člověka jej rozpozná a naučí se s ním bojovat. Na stejné bázi fungují například protichřipkové vakcíny, očkovací látky proti papilomavirům způsobujícím rakovinu děložního čípku či proti hepatitidě.

Naproti tomu u mRNA vakcín firem Pfizer/BioNTech a Moderna se do organismu dostane jen informace obsahující návod na výrobu této bílkoviny a podobné je to i u vektorových vakcín typu Janssen (Johnson & Johnson) či Vaxzevria firmy AstraZeneca.

Právě důležitá složka vakcíny, tedy spike protein, se vyrábí v Česku, v závodě společnosti Novavax v Bohumili u Kostelce nad Černými lesy. „Nepracujeme s koronavirem. V expresním prostředí hmyzích buněk vyrábíme povrchový spike protein koronaviru,“ uvedl v ČT Jakub Kronovetr, ředitel české pobočky Novavax. Další složka se pak vyrábí ve Švédsku a vakcína se kompletuje v Německu.

Společnost Novavax testovala svou vakcínu na celkem 45 tisících dobrovolníků. U první studie v USA a v Mexiku se ukázala účinnost proti rozvinutí příznakového onemocnění 90,4 procenta. Druhá studie v Británii ukázala účinnost 89,7 procenta. Studie ale počítaly se staršími variantami viru, není tedy známo, jak budou vakcíny účinné na deltu a omikron.

„Společnost deklaruje úctyhodný počet jedinců v klinických testech a účinnost zhruba 90 procent. Není třeba se obávat složitých vedlejších reakcí,“ řekl Právu Grubhoffer.

EMA v tiskové zprávě uvedla, že vedlejší účinky byly většinou běžné, tedy bolest v místě vpichu, únava, bolest hlavy či svalů, ale i závrať a zvracení.

„Studie sice nezahrnovaly účinnost proti variantě omikron, nicméně společnost Novavax již oznámila, že vyhodnocuje svou vakcínu proti této variantě. Novavax také zahájil vývoj konstruktu vakcíny specifické pro omikron,“ sdělil SÚKL. Další výrobci už deklarovali, že dostatečná ochrana proti omikronu je po třech dávkách očkování.

V Česku se očkuje proti covidu v současné době zejména vakcínou od firem Pfizer/BioNTech, kterých bylo dosud aplikováno 12,35 milionu z téměř 15 milionů podaných dávek. Dalších přes 1,2 milionu dávek vakcíny bylo od firmy Moderna. V menší míře se očkovalo také vakcínami AstraZeneca a jednodávkovou vakcínou Janssen, v současné době se ale jejich podávání utlumuje.

U očkovací látky Janssen, která byla proti ostatním vakcínám odlišná tím, že se podávala jen jedna dávka, další studie ukázaly, že přeočkování je potřeba už zhruba po dvou měsících, protože ochrana klesá. Za poslední měsíc jí bylo podáno jen asi 43 tisíc dávek a počty klesají, v posledních týdnech jsou to řádově jen stovky denně.