Nová varianta se mohla jmenovat jako čínský prezident. WHO radši přeskočila dvě písmena

Proč se nová varianta, která má být z hlediska šíření rychlejší než delta, jmenuje právě omikron? Americký deník New York Post informoval, že WHO původně opravdu plánovala pro případné další varianty označení ný či ksí.

Jenže obě písmena nakonec přeskočila.

Na sociálních sítích a také mezi mnohými komentátory či politiky hlavně v USA se po definitivním vybrání označení omikron vyrojily spekulace, že WHO přeskočila řecké písmeno ný (v anglické verzi Nu), aby se vyhnula možné záměně se slovem „nový“ (anglicky „new“). „Nu“ ono přídavné jméno „nový/new“ navíc často přímo zastupuje – jako příklad lze uvést hudební žánry nu jazz či nu metal.

Následně se podle hypotéz nakonec raději ve WHO rozhodli ignorovat i následující písmenko ksí (anglicky Xi), a to údajně kvůli teoretickým odkazům na jméno čínského prezidenta Si Ťin-pchinga, píše NY Post. Protože v anglické transkripci je to Xi Jinping.

Republikánský senátor za Texas Ted Cruz, který v tom rovněž vidí primárně politické důvody, na Twitteru zmínil strach ze stigmatizace čínského regionu.

„Pokud se WHO tak bojí Komunistické strany Číny, jak se na ně můžeme spoléhat, budou-li se v budoucnu snažit zakrýt jinou katastrofální globální pandemii?“ rozhořčil se.

Publicista Ben Zimmer z listu Wall Street Journal nicméně výběr označení omikron naopak kvituje, jelikož ta předchozí řecká písmena mohou být podle něj „matoucí“.

Je pravdou, že v Číně by na anglickojazyčné označení „the Xi variant“ nemuseli nahlížet úplně s pochopením. Jedním z důvodů pro volbu písmene o (omikron) místo řeckého ks (ksí) by mohl být i fakt, který rovněž souvisí s výslovností: Xi by totiž mnozí anglicky hovořící lidé mohli číst i jako „záj“.

A co na to samotní zástupci WHO? Tato agentura OSN pro veřejné zdraví se označením ný a ksí údajně vyhnula ze dvou důvodů.

„U Nu (ný) jsme usoudili, že lidé to spíš budou pokládat za ‚novou variantu' než za její pojmenování. Co se týká Xi (ksí), tak jde o běžné příjmení. A my jsme se dohodli na pravidlech pro pojmenovávání nových variant – vyhýbat se používání místních jmen, jmen lidí, zvířat atd., abychom se vyhnuli stigmatizaci,“ vysvětlila pro New York Post mluvčí WHO Margaret Harrisová, čímž vlastně dala spekulacím, byť těm střízlivějším, za pravdu.

Omikron je každopádně pátou variantou SARS-CoV-2, kterou WHO označila za znepokojivou – po alfě, betě, gamě a deltě. Další varianty zdravotnická organizace jen monitoruje, ačkoli se na titulní stránky světových médií dostaly i verze lambda či epsilon.

Nyní tedy logicky mělo – po mí – následovat ný.

„První důkazy naznačují, že u varianty B.1.1.529 je zvýšené riziko reinfekce ve srovnání s jinými znepokojivými variantami,” píše ve zprávě WHO. Odborníci v Jihoafrické republice (JAR) navíc v těchto dnech upozornili, že omikron postihuje často mladé lidi. Někteří z nich končí i na jednotkách intenzivní péče.

Primárním ohniskem je zřejmě jihoafrická provincie Gauteng, odhalena byla i v sousední Botswaně. Především právě v JAR se šíří exponenciální řadou a rychle vytlačuje ostatní mutace. Nakažení novou variantou byli zachyceni i v Evropě (Belgie), Asii (Hongkong) a na Blízkém východě (Izrael).

Vzhledem k šíření se zdá, že omezení cestování z jihu Afriky, které zavedlo i Česko, může novou variantu zbrzdit, nikoli však zastavit. Jedna z tuzemských laboratoří totiž ověřuje možný výskyt omikronu u nás, sdělil v sobotu Státní zdravotní ústav (SZÚ). Podezření se má týkat ženy, která byla v Namibii a letěla zpět přes JAR a Dubaj. Finální výsledek testu by měl být v neděli.

„Raději uvidím státy reagovat přehnaně a pak opatření uvolnit, než situaci podcenit,“ poznamenala k celé situaci podle serveru NBC News britsko-indická epidemioložka Deepti Gurdasaniová z londýnské Queen Mary University.

Podle virologa Toma Peacocka z Královské univerzity v Londýně vzbuzuje omikron obavy vzhledem k tomu, že má 32 mutací na spike proteinu – podle vědců spíše nejméně 32.

Tzv. S-protein si lze představit jako onen charakteristický hrot či háček, kterým se virus přichytí na buňku, zmocní se jí a přinutí ji chovat se podle jeho pravidel. Zároveň ho však prozradí jako vetřelce a vyvolává reakci imunitního systému. V případě příhodných mutací proteinů se ale může odezva imunitního systému zpomalit či zkomplikovat.

„Neuvěřitelně vysoký počet spike mutací naznačuje, že máme pádný důvod k obavám. Předpokládáme, že (viru) umožní uniknout před většinou známých monoklonálních protilátek,“ uvedl Peacock.

„Víme tedy, že tato varianta nasbírala ve spike proteinu okolo 32 mutací. Počet generací koronaviru a hlavně masivnost jeho rozšíření nám ukazuje spektrum evolučních procesů, které jsme zatím nikdy neviděli. Ale generalizace jsou problematické. Na klasické geny působí silný negativní selekční tlak, ale v případě viru, který pořád expanduje, jsou selekční tlaky jiné. Ve fixaci mutací v populaci hraje obrovskou roli velikost té populace, v tom je koronavirus o mnoho řádů jinde, než všechny modely doposud uvažovaly,“ okomentoval to pro Novinky Jan Pačes z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd ČR.

Mimo jiné zbývá zjistit, jestli dokáže omikron vyzrát na očkování a zda běžně způsobuje těžší průběh covidu.