Článek
Vědci z mohučské Univerzity Johannese Gutenberga s dánskými kolegy z Univerzity Jižního Dánska zkoumali, o kolik pokleslo šíření nákazy po zavedení povinnosti nosit roušky, které stotisícová Jena zavedla dříve než ostatní německá města.
Roušky museli obyvatelé východoněmeckého města povinně nosit v prostředcích hromadné dopravy a v obchodech už od 6. dubna. Během prvních deseti dní počet nakažených poklesl o 13 procent, za dalších 20 dní o 23 procent a po dvou měsících počet nakažených klesl dokonce o 60 procent.
Tento pokles už však byl podle vědců z 20 procent způsoben dalšími tvrdými opatřeními, jako byl zákaz vycházení nebo srocování více než dvou osob.
Pro vědce je důležité, že Jena zavedla nošení roušek dřív, než byla zavedena jakákoliv další jiná opatření. Vědci následně porovnávali pokles nákazy s ostatními jinými městy. „Dřívější zavedení nám poskytlo nejčistší možné ověření efektu roušek,“ uvedli výzkumníci ve své studii.
Své odhady pak vědci považují za možná ještě příliš mírné. „Denní přírůstky v době, kdy byly zavedeny v Jeně roušky, byly okolo 2 až 3 procent. To jsou velmi nízká čísla ve srovnání s předchozím vývojem epidemie, kdy denní přírůstky dosahovaly nad 50 procent,“ naznačují vědci, že dřívější zavedení roušek by mohlo výrazně omezit šíření nákazy.
Británie roušky zavádí v souvislosti s rozvolněním
Nutno však dodat, že studie, kterou zveřejnil Institute of Labor Economics při Bonnské univerzitě neprošel recenzním řízením a u některých vědců budí výsledky pochybnosti. Britská lékařka Hilary Jonesová nepovažuje studii za solidní. „Spousta expertů ji studuje a říkají, že se na ni nemohou spolehnout,“ uvedla pro britský Daily Mail doktorka Jonesová.
Přesto Británie zavedla v pondělí povinné nošení roušek v souvislosti s rozvolňováním koronavirových opatření. O používání roušek na veřejnosti kladně hovoří i modelová studie Cambridské a Greenwichské univerzity, která uvádí, že pouze zákaz vycházení a další opatření nové vlně nebo druhému vrcholu vlny první nezabrání.