Článek
Tým vedený Yaronem Ogenem z univerzity Martina Luthera zkoumal vztah mezi počtem obětí covid-19 a znečištěním 66 vybraných regionů.
Zjistil, že 78 procent z 4443 obětí zaregistrovaných do 19. března pocházelo z pěti oblastí, kde bylo největší znečištění - ze čtyř na severu Itálie v údolí řeky Pád a ze španělské metropole Madridu. Ogen upozornil, že se vždy jedná o údolí obklopená vysokými horami, kde se znečištění dlouho drží.
„Výsledky napovídají, že dlouhodobé vystavení oxidům dusíku může být jedním z nejdůležitějších faktorů, které přispívají k vysokému počtu covid-19 obětí v těchto regionech a možná i ve světě,“ řekl Ogen, který zmínil, že i v provincii Chu-pej, odkud se virus rozšířil, panují podobné podmínky.
„Otrávení našeho životního prostředí znamená otrávení našich vlastních těl. Když zažívají chronický respirační stres, jejich schopnost bránit se infekcím je omezená,“ dodal.

Vývoj koncentrace oxidu dusičitého nad Itálií
Oxidy dusíku poškozují zdraví. Už dříve došla řada studií k tomu, že průběh nemoci covid-19 zhoršují chronická plicní onemocnění, stejně jako ho zhoršují třeba srdeční choroby či cukrovka.
Na vztah mezi znečištěním a průběhem nemoci se zaměřila i studie, již vedli dva italští lékaři Edoardo Conticini a Bruno Frediani spolu s expertem z Dánska Dariem Carem. Vědci upozornili, že v oblasti Lombardie a Emilia Romagna, která patří k nejznečištěnějším v Evropě, byla smrtnost nákazy 12 procent, zatímco jinde v Itálii 4,5 procenta.
Emise poškozují řasinky v plicním epitelu, což oslabuje imunitu a vede k chronickým respiračním nemocem a i k chronickým zápalům plic. Znečištění podle vědců přispělo k tomu, že se virus z horních cest dýchacích dostal hlouběji do plic.
Šíření koronaviru může napomáhat znečištěné ovzduší, tuší vědci

Podobným směrem mířila i studie publikovaná 7. dubna Chanovou harvardskou školou veřejného zdraví v Bostonu. Zaměřovala se na nárůst velmi malých částeček polétavého prachu PM2,5 v letech před pandemií a jejich vliv na počet obětí covid-19.
„Zjistili jsme, že nárůst částeček PM2,5 v metru krychlovém o jeden mikrogram vedl k nárůstu obětí covid-19 o 15 procent,“ uvedli autoři. Nárůst počtu těchto částeček ve vzduchu ale vede ke zvýšení úmrtnosti také na další nemoci.
Kde zabíjí koronavirus nejvíc? Tam, kde mají špatný vzduch, tvrdí nový výzkum
