Nečekali, až je povolají. Studenti pečují i o pacienty s těžkým průběhem

„Na začátku bylo těžké se zorientovat, teď už mám pocit nějaké prospěšnosti. Je to ale náročné i na psychiku vyrovnat se s tím. To je něco, co vás nikdo nenaučí,“ svěřuje se studentka 3. ročníku na 1. lékařské fakultě Univerzity Karlovy Karolína Neklová, která pečuje o pacienty s velmi těžkým průběhem.

Na oddělení vypomáhá od listopadu, za měsíc tu stihne až deset dvanáctihodinových směn. Kromě plnění školních povinností přitom vypomáhá ještě v nemocničním odběrovém centru na testování na covid-19. „Jak škola, tak i tady nám vychází vstříc. Plánujeme si směny podle školy a práci zde nám částečně uznávají jako praxi,“ přiblížila Neklová.

Studenti na tomto oddělení zastávají práci sanitáře, často jsou ale při ruce i zdravotním sestrám nebo lékařům. Pomáhají tak s doplňováním materiálů a léků, polohováním pacientů nebo jejich krmením.

Podle Neklové se jedná o dobrou zkušenost, ke které by se za běžné situace ve svém ročníku nedostala. „Člověk se naučí, jak se s pacientem komunikuje. Je to velmi různorodé, máme tu od komunikujících pacientů po ventilované. Také se s tím člověk naučí psychicky žít a okouká procedury,“ dodala.

Práce je to přitom často náročná i manuálně. Velká část pacientů je kvůli svému stavu uvedena do umělého spánku. Často se také jedná o obézní pacienty, kteří patří do rizikové skupiny onemocnění covid-19.

Vláda od pondělí znovu zavedla pracovní povinnost studentům třetích a čtvrtých ročníků středních zdravotnických škol a také čtvrtého a pátého ročníku vysokoškolského studia všeobecného lékařství. Vztahuje se rovněž na všechny ročníky vysokých a vyšších odborných škol, které se připravují na nelékařské zdravotní povolání.

Mnoho studentů přitom v nemocnicích vypomáhá dlouhodobě. Podle mluvčího VFN Michala Schneidera jich do práce aktuálně dochází více než sto. Většina působí v odběrových centrech. Přímo na covidové JIP při 4. Interní klinice, kde pracuje i studentka Neklová, se jich nyní střídá deset.

„Práci kloubí se školou, takže i pro ně je to velice náročné. Těch deset, co tady mám já, tak musím hrozně pochválit, protože jsou strašně šikovní a opravdu je to velká pomoc,“ uvedla staniční sestra Petra Havrlíková, která na každou směnu zapisuje alespoň jednoho medika.

I přes pomoc studentů tam však kapacitně zvládnou obsluhovat jen šest lůžek z deseti dostupných. Na oddělení totiž není dostatek personálu, který by stíhal obsloužit všechny pacienty. Zbylá čtyři tak musí i v době přeplněných kapacit nemocnic zůstat volná.

„V současné době tady máme šest pacientů, z toho jsou čtyři na ventilátoru v umělém spánku. Jeden pacient je aktuálně odpojený a jedna paní je pouze na dechové podpoře. Počty se ale velmi rychle mění, buď se nám podaří negativního pacienta přeložit, nebo bohužel někdo zemře, nebo bohužel překládáme pacienty na resuscitační oddělení,“ dodala Havrlíková.

I když se do nemocnic hlásí dobrovolníci z řád studentů už nyní, zůstává situace v nemocnicích kritická. Například v Nemocnici Kolín by podle ředitele Petra Chudomela potřebovali dalších deset až patnáct mediků, v Krajské nemocnici Tomáše Bati ve Zlíně by pak uvítali alespoň dvě desítky studentů medicíny.

Problémová je situace i v Jihomoravském kraji. Hejtman Jan Grolich (KDU-ČSL) v úterý oznámil, že by v tamějších nemocnicích mohlo pomoct kolem 500 studentů.

Pracovní povinnost studentům zdravotnických oborů uložila vláda kvůli epidemii koronaviru zatím dvakrát. Loni na jaře trvala od poloviny března zhruba dva měsíce, druhá pracovní povinnost skončila studentům také po dvou měsících v polovině prosince.

Od minulého čtvrtka mohou být povoláni také například ambulantní specialisté či zaměstnanci zařízení jednodenní péče a lůžkové péče, kde se zatím o covidové pacienty nestarají.