Článek
„Švédská rozhodnutí se řídila zbožným přáním. Nepočítalo se s nejhorším scénářem. Místo proaktivního přístupu byla reakce příliš pomalá. Virus se v populaci stihl rozšířit dřív, než zodpovědné osoby zareagovaly,“ uvedla v rozhovoru pro The Telegraph Lindeová, která funkci zastávala do roku 2013.
Svým prohlášením reagovala na Tegnella. Ten se v létě chlubil, že díky jeho strategii ve Švédsku klesá počet případů, protože si lidé vytvářejí přirozenou imunitu proti koronaviru. Tegnell se domníval, že touto cestou bude v zimě Švédsko lépe chráněno než například sousední Norsko, které zavedlo restrikce.
Švédsko jako odstrašující příklad? V počtu mrtvých už ho Česko předstihlo
Už minulý týden však Tegnell sám uznal „porážku“. Připustil, že se „vývoj liší od toho, čemu jsme v létě věřili“. Podle Lindeové mělo Švédsko přejít k opatřením na konci léta a trvat na povinném nošení roušek. Tomuto nařízení se doteď zodpovědné orgány vyhýbají.
V desetimilionové severské zemi se počet lidí, kteří se nakazili koronavirem, začal postupně zvyšovat od konce října. Dosud nejhorším dnem byl 11. listopad. Za jeden den mělo pozitivní nález 5764 lidí. Přibývá také hospitalizovaných pacientů a nákaza se šíří také v domovech důchodců, což se v první vlně podařilo Švédsku výrazně omezit.
Švédská strategie: cokoli, jen ne roušky
Vláda v čele s premiérem Stefanem Lovfenem tak přešla k restrikcím. Shromáždění jsou omezena na 50 až 300 lidí (záleží na okolnostech), ale od 24. listopadu už se smí sejít pouze osm lidí. Občané by se také měli vyhýbat knihovnám či fitness centrům a zrušit všechny oslavy, které plánovali.
„Jedná se o novou normu pro společnost. Situace se bude zhoršovat. Vykonejme každý svou povinnost a buďme zodpovědní za zastavení šíření koronaviru,“ řekl švédský premiér.
Švédsko přitvrzuje v restrikcích. Situace je vážná, říká premiér
