Naočkuje-li se 75 procent dospělých, Vojtěch ubere roušky

Jak ministerstvo k těm číslům dospělo? Na dotaz redakce ministerstvo vedené Adamem Vojtěchem (za ANO) upřesnilo, že devět procent aktuálně chybí do hranice 75procentní proočkovanosti dospělých obyvatel v Česku, tedy starších 18 let. Po překročení tohoto milníku slibuje resort uvolnit pravidla pro nošení respirátorů.

„Pokud dosáhneme tohoto procenta proočkovanosti, změní se protiepidemické opatření v po­době nošení ochrany dýchacích cest,“ řekla Právu Martina Čovbanová z tiskového oddělení resortu. Záležet bude ale na vývoji epidemické situace, jak je menším písmem uvedeno na plakátu.

Teprve na podzim se ukáže, jak významná je v ČR proočkovanost a promořenost obyvatel. „Vidíme, že vlna postupuje celou západní Evropou. Ale je pravdou, že zatím na našich datech, ať jde o incidenci nebo počty hospitalizovaných, nevidíme znepokojující trend,“ řekl Vojtěch. Dá se podle něj ale předpokládat, že se situace zhorší i v Česku.

Odložení roušek slibuje ministerstvo i ve vnitřních prostorách, kde jsou nyní povinné. „Pomozte nám, prosím, přesvědčit 9 procent lidí, aby se očkovali. Jen tak budeme moci sundat respirátory v obchodech a v práci,“ stojí na jiném plakátu.

Změna pravidel by se mohla vztahovat i na nošení roušek ve školách, aspoň taková očekává­ní první zvolené heslo na plaká­tu vyvolává. Současné pokyny k plošnému testování ve školách platné do 10. září změnu nenaznačují. Zda se s něčím takovým počítá, nechtělo ministerstvo školství komentovat a odkázalo na resort zdravotnictví. Roušky jsou pro všechny povinné ve společných prostorách škol.

Ministr v neděli označil nošení roušek za hlavní způsob, jak šíření viru zabránit. „Podle odborníků je toto opatření základ a mělo by platit delší dobu. Já bych řekl do října, a pak tu situaci vyhodnotíme,“ uvedl s tím, že by se mohl upravit seznam míst, kde jsou povinné.

Zatím platí, že je ochrana nutná ve vnitřních prostorách, jako jsou třeba prodejny, galerie nebo domovy seniorů, v restauraci, veřejné dopravě nebo na kulturních akcích s více účastníky.

Očkování proti covidu pomáhá výrazně snížit riziko těžkého průběhu nemoci a hospitalizace zejména na JIP. Ukazuje se to třeba na situaci v USA, kde většina lidí v těžkém stavu není naočkovaná. V současnosti je to podle imunologa a mikrobiologa Václava Hořejšího jeden z hlavních důvodů, proč vakcinaci podstoupit a chránit své zdraví.

Na kolektivní imunitu se po­dle něj už nemůže neočkovaná skupina spoléhat. „Je potřeba, aby se co nejvíc lidí dalo ve vlastním zájmu očkovat, protože už nemohou spoléhat, že to obstarají ostatní, kteří se nechají naočkovat, a já budu v tom zbytku, který bude chráněný kolektivní imunitou,“ řekl Hořejší.

Mutace delta je agresivnější než původní virus, u kterého se předpokládalo, že ho očkovaní nemohou přenášet a tím bude chráněna i skupina neočkovaných. „Principiálně v této situaci klasické, učebnicové kolektivní imunity ani nejde dosáhnout,“ dodal Hořejší.

Původně odborníci stanovili jako potřebnou hranici kolektivní imunity 70 procent očkovaných. S šířením nakažlivějších mutací ji zvýšili na 80 až 90 procent.

„Na začátku očkovací kampaně jsme si jako cíl dávali 70 procent. I s ohledem na novou mutaci jsme tento cíl zvedli na 75 procent,“ sdělila za ministerstvo Čovbanová. „V tom, kolik procent je třeba získat pro kolektivní imunitu, se různé studie liší,“ dodala.

Ukončené očkování dvěma nebo jednou dávkou (vakcína Janssen) má v Česku 53 pro­cent z 10,7 milionu obyvatel. Zhruba dvě procenta lidí na dávku ještě čekají. Aspoň jednu dávku má za sebou přes 5,9 milionu obyvatel (asi 55 procent), což zahrnuje i mladší 12 let, kteří se očkovat nemohou.

Ministerstvo pro kolektivní imunitu kalkuluje s podílem dospělých, kterých žije v tuzemsku přes 8,6 milionu. Z nich má minimálně jednu dávku přes 65 procent lidí. Po navýšení o devět procentních bodů by měla proočkovanost dosahovat kýžených 75 procent.

Tempo očkování přes léto výrazně zpomalilo. Ve všední den se denně aplikuje zhruba 30 až 50 tisíc dávek, přičemž většina jsou druhé dávky. Navýšit podíl nově očkovaných dospělých o jeden procentní bod na současný stav trvalo dva týdny. S podzimem a návratem dětí do škol ale někteří očkující lékaři očekávají, že se zájem opět zvýší.

Nejvyšší kolektivní imunity podle posledních dat ECDC (Evropského centra pro prevenci a kontrolu nemocí) dosáhlo pět států. Mezi nimi Malta (90,3 procenta plně očkovaných dospělých), Irsko (85,5 procenta) nebo Dánsko (83,5 procenta). Česko je na 17. místě ze sedmadvaceti zemí EU.

Oficiálně má potvrzený covid 1,67 milionu Čechů. Není ale známo, kolik z nich se také nechalo naočkovat. Stejně tak odborníci očekávají, že je podíl nakažených v reálu mnohem vyšší. Nemuseli mít žádné příznaky nebo měli jen lehký průběh, který nikam nehlásili.

Podle výzkumného centra RECETOX Masarykovy univerzity byla do letošního března vystavena viru SARS-CoV-2 až polovina dospělé populace, jak vyplynulo z dlouhodobého výzkumu protilátek.