Na ledoborci v Arktidě se vymění posádka, omezení společenského kontaktu na lodi neplatí

Vedoucí expedice Markus Rex prohlásil, že se na pobyt bez obav z koronaviru v Arktidě těší.

„Budeme viruprostý tým bez jakýchkoliv omezení společenského kontaktu. Můžeme pořádat večírky, jaké doma dělat nelze,“ řekl vědec agentuře DPA.

Asi stovka odborníků se 17 zemí světa zahájila misi na německé lodi Polarstern už loni v září. Očekávají přitom, že se jim díky datům nasbíraným poprvé v průběhu dlouhé arktické noci podaří lépe porozumět tomu, jak sněhová pokrývka izoluje mořský led a jaký má dopad na pohyb energie ve krách a moři.

Vědci nechali na začátku expedice ledoborec zamrznout do kry, s níž driftoval (nechal se unášet proudem – pozn. red.) arktickou oblastí.

Kvůli výměně posádky se však loď bude muset na tři týdny vzdálit ze svého stanoviště, aby se setkala na kraji ledové pokrývky moře se dvěma plavidly, která přivezou novou posádku a odvezou domů tu stávající.

Výměna se měla původně uskutečnit letecky, což však není kvůli omezením souvisejícím s pandemií nemoci covid-19 možné.

Uvedené tři týdny však budou podle DPA pro vědecká pozorování zásadní, protože během nich začne sezona tání ledu. Vědci proto nechají na místě měřicí přístroje včetně asi 11metrové věže určené k měření atmosférických údajů. Pak už budou jen doufat, že pohyby ledu zařízení za tři týdny nezničí.

Podle jednoho z polárníků na palubě by však pandemie mohla v konečném důsledku vést i k většímu zájmu o poznání ohledně změn klimatu u veřejnosti.

„Každý se teď dívá na nové modely, jak se to (koronavirus) šíří,“ doplnil Matthew Shupe z Univerzity v Coloradu v USA, který se na loď chystá. „Možná by to mohlo skutečně přimět více lidí k lepšímu porozumění klimatickým problémům,“ věří.

Shupe nyní rovněž pobývá v karanténě, která je podle něj v současných podmínkách pro další fungování expedice zásadní. „Rozhodně nechceme, aby někdo onemocněl, a nechceme to s sebou přinést na loď,“ řekl. „Ve skutečnosti je to realisticky jedno z nejbezpečnějších míst, které nyní na světě je,“ řekl o ledoborci Polarstern americký vědec.

Na opačné straně naší planety zase probíhala například výzkumná expedice z Masarykovy univerzity v Brně. Ta se 1. května s měsíčním zpožděním vrátila z Antarktidy do Česka, všech devět polárníků po návratu zamířilo do čtrnáctidenní karantény. Zpáteční cestu zkomplikovala závada na chilské lodi i světová pandemie koronaviru.