Na jednorázovou kompenzaci 25 tisíc řada podnikatelů nedosáhne

OSVČ musí vykázat pokles zdanitelných příjmů v období od začátku ledna do konce března meziročně o deset procent. Karanténa byla přitom vyhlášena až v polovině března, tvoří tedy jen šestinu posuzovaného období.

Podnikatel navíc musel dosáhnout v loňském roce průměrných hrubých příjmů 15 tisíc měsíčně, za celý rok 180 tisíc korun. Všechny tyto náležitosti musí navíc ještě stvrdit čestným prohlášením.

„Do opatření se vejde spousta lidí, kteří tam nemají být, protože je přímo karanténa nepostihuje a podmínky splnili jen náhodou díky rozdílnému průběhu plateb na začátku loňského a letošního roku. Na druhou stranu se do programu nevejde spousta skutečně postižených,“ uvedl na dotaz Novinek hlavní ekonom skupiny Natland Petr Bartoň.

Pokles se podle schváleného návrhu bude počítat za čtvrtletí. Pokud měl podnikatel půl měsíce stejný příjem jako v loňském roce a pak byl kvůli karanténě půl měsíce bez příjmu, bude za čtvrtletí na pěti šestinách výkonu. „To odpovídá poklesu o 16 procent. Nicméně nezapomínejme na to, že meziroční inflace je přes tři procenta, to už jsme na poklesu 13 procent. Reálný růst HDP máme kolem 2,5 procenta a už jsme nebezpečně blízko té desetiprocentní hranice,“ vypočítává Bartoň.

„Dále je třeba si uvědomit, že ne každý rok musí v podnikáni probíhat úplně identicky. Stačí, aby se podnikateli na začátku roku dařilo o něco lépe než loni, a může se stát, že podmínku desetiprocentního poklesu čtvrtletních příjmů nesplní. Jinými slovy z podpory bude vyřazena nemalá část částečně postižených podnikatelů,“ shrnul ekonom.

„To druhé je velký existenční problém, to první jen znamená, že se stát zadluží o něco více, i ty ,nespravedlivé‘ peníze však zůstanou v ekonomice a pomohou jí,“ dodal Bartoň.

Podle Bartoně by bylo lepší, pokud by jednorázový program byl skutečně univerzální. „Není čas na administrativní posuzování, kdo je oprávněně postižený a kdo ne. Obzvlášť ve chvíli, kdy se jedná o program pouze jednorázový a pouze ve výši 25 tisíc,“ upřesnil.

„Pokud by byla platba univerzální pro všechny s výjimkou zaměstnanců (kteří mají program Antivirus) a důchodců (kterým stát doufejme důchody bude platit nadále), mohla by pomoc být rychlejší a jednodušší, i kdyby to znamenalo o něco více ,nezasloužených‘ příjemců, kteří jsou ale i v současných podmínkách,“ dodal Bartoň s tím, že v době karantény by bylo lepší rezignovat na běžnou byrokracii, kdy stát přehnaně přezkoumává každou jednotlivou situaci zvlášť.

„Žádosti budou přijímány poštou, prostřednictvím datové schránky, podatelen a sběrných boxů umístěných před finančními úřady,“ uvedl mluvčí ministerstva Michal Žurovec na webu.

„Vedle komplikovaných a přísných podmínek ke splnění jsou tu i další způsoby, kterými stát napomáhá, aby si o podporu požádalo méně lidí. Je o ni nutno žádat, finanční správa sice umožňuje využít elektronické podání přes datové schránky, ale každý, kdo to v poslední době zkoušel, ví, že vyplňování formulářů pro finanční správu je i v elektronické formě velmi komplikované,“ připomněl ekonom.

„Máme druhou nejnižší elektronizaci státní zprávy v EU po Itálii. Například v Británii je jednoduchý online formulář k vyplnění a daňový úřad má za úkol aktivně vyhledávat oprávněné příjemce a nabádat je, aby si zažádali. Není pravdou, že nyní živnostníci nečinně sedí doma a můžou si googlovat neustále se měnící vládní programy. V těžkých podmínkách mají často napilno více než normálně a stát jim může jít naproti,“ uzavřel Bartoň.

Hlavní ekonom společnosti Czech Fund Lukáš Kovanda vidí podporu jako poměrně velkorysou. „OSVČ v oblastech cestovního ruchu, například průvodci, pociťovaly závažný výpadek tržeb už od přelomu ledna a února, nejprve kvůli výpadku tržeb realizovaných čínskými turisty,“ uvedl.

Čísla společnosti O2 eKasa ukazují, že v různých dotčených odvětvích došlo po zavedení karantény v polovině března k poklesu transakcí o 84 až sto procent. „Pokud daná OSVČ vykazovala od zavedení nouzového režimu dne 12. března do konce března meziroční pokles tržeb o 90 procent, zatímco ve zbytku letošního roku její tržby dosahovaly loňské úrovně, tedy meziročně změna byla nulová, pak taková OSVČ splňuje podmínku alespoň desetiprocentního meziročního poklesu v letošním prvním čtvrtletí,“ domnívá se.

Naopak šéf Podnikatelských odborů Radomil Bábek považuje opatření za nedostatečné. Podle něj jsou živnostníci v důsledku vládních opatření v podobné situaci jako zaměstnanci, kteří přišli o práci.

„Stát vyhlásil opatření, která připravila firmy a živnostníky o příjmy, ale nechal jim náklady,“ uvedl. „Přitom firmy a živnostníci nepotřebují mnoho. Potřebují jen alespoň zčásti pomoci s úhradou nákladů a potřebují alespoň částečně kompenzovat ztráty. Potřebují přežít, aby mohli dál zaměstnávat,“ dodal.

Vláda navíc již dříve odmítla, že by lidé nebo firmy měli mít možnost žádat o náhradu škod, které jim způsobí opatření vyhlášená v souvislosti s nouzovým stavem. Řekli to mimo jiné tehdejší šéf krizového štábu Roman Prymula nebo ministryně financí Alena Schillerová (za ANO).

Kabinet k tomu využil kličku, kdy přestal postupovat podle krizového zákona, ale začal se řídit zákonem o ochraně veřejného zdraví.