Místo půjček sází Čína v Africe na vakcíny

Minulý týden slíbil čínský vůdce Si Ťin-pching na čínsko-africkém fóru, že jeho země dodá černému kontinentu mi­liardu vakcín. Tamním zemím přislíbil i čtyřicet miliard dolarů (900 miliard Kč), ať už formou úvěrů, investic, nebo jiných finančních nástrojů. Částka je to nemalá, je však výrazně menší ve srovnání se 60 miliardami, které byly slíbeny při předchozích dvou summitech.

„Čína vstoupila ve vztazích k Africe do fáze větší opatrnosti. Po dvou desetiletích velkého státního financování začíná brzdit. Siův snížený finanční příslib tedy svým způsobem není překvapivý,“ řekla podle listu The Guardian Lina Benabdallahová z americké Wake Forest University.

Podle Carlose Lopese z univerzity v jihoafrickém Kapském Městě je tato opatrnost zčásti i reakcí na dlouhodobé obviňování ze strany Západu, že Čína láká Afričany do dluhové pasti a pak je využívá k těžbě přírodních zdrojů a jako konzumenty svého levného zboží.

Podle Lopese jsme „svědky obratu k technokratičtějšímu přístupu, který je zjevně opatrnější, využívá měkké podmíněnosti a vytváří nové nástroje ke zpřísnění kontroly (hospodářských) toků“.

Carlos Oya, expert na čínsko-africké vztahy z University of London, upozorňuje na širší, politický rozměr těchto změn. Pokud totiž očkování přispěje k ukončení pandemie v Africe, bude to podle něj „podnět pro narativ, že Čína přispěla k ukončení pandemie za svými hranicemi“.

Přislíbená miliarda dávek zahrnuje 600 milionů, které Čína poskytne darem, a dalších 400 milionů, které budou vyrobeny ve společné produkci v Africe. To je podle Leah Lynchové z Development Reimagined ta důležitější část čínské pomoci. „Je to iniciativa vyvolaná poptávkou z Afriky. Chtějí být schopni sami vyrábět vakcíny. V konečném důsledku je to o soběstačnosti,“ řekla.