Článek
Až třicet milionů dávek vakcíny během září letošního roku. Takovou představu má britská vláda. Podle tajemníka Sharmy uzavřela Oxfordská univerzita dohodu s farmaceutickým gigantem AstraZeneca, která by měla zaručovat výrobu desítek milionů kusů vakcíny, pokud se prokáže její účinnost.
Tajemník rovněž uvedl, že jako první by měli k vakcíně přístup Britové a země by následně prodávala vakcíny do světa za nejnižší možnou cenu. Upozornil ovšem rovněž na fakt, že jistota účinnosti a bezpečnosti vyvíjené látky stále neexistuje. Britská vláda mezitím financuje vývoj vakcíny miliony liber.
Vakcína není za rohem
S tvrzením Sharmy nesouhlasí profesor Shattock z Královské univerzity v Londýně, která se na výzkumu vakcíny podílí. Podle něj by za předpokladu toho, že by se vakcína ukázala jako účinná a bezpečná, nebylo pravděpodobně možné distribuovat velké množství kusů dříve než v příštím roce.
„Nemámě žádné záruky, žádné jistoty ve vývoji, takže si myslím, že je důležité nevyvolávat falešná očekávání, že je vakcína za rohem,” řekl Shattock, který rovněž srovnává distribuci v rámci jedné země a mezi miliardami lidí na světě.
„Globální řešení situace zabere mnohem více času. Je potřeba dostat vakcínu mezi miliardy lidí a učinit ji dostupnou po celém světě,” upozorňuje profesor. „Je velmi pravděpodobné, že nebudeme mít důkazy o účinnosti vakcíny dříve než v příštím roce,” připustil.
Počet nakažených nehraje do karet
Shattock tak obecně potvrzuje mezi odborníky odhadovanou délku vývoje vakcíny, která je uváděna okolo 18 měsíců, což už je samo o sobě velmi krátká doba. Běžný výzkum jiných vakcín trvá roky, musí projít nejméně třemi fázemi testování na lidech, aby byla dokonale prozkoumána bezpečnost konkrétní vakcíny.
Ve Velké Británii v současné době probíhá testování na lidech ve dvou laboratořích. Jednou z nich je právě Oxfordská univerzita, druhou pak Královská univerzita v Londýně. Celosvětově se na výzkumu podílí zhruba stovka laboratoří.
„Potřebujeme data o tom, že vakcína funguje, abychom ji mohli začít vyrábět. To zabere nějaký čas, je to prostě hra čísel. A fakt, že se nám momentálně ve Velké Británii daří snižovat počet nakažených, dělá z testování vakcíny ještě složitější proces,” řekl Shattock. Ocenil však možnost farmaceutické firmy AstraZeneca vyrábět vakcínu ve velkém.
„Taková zpráva je dobrá. Musíme však rozlišovat dvě věci: proces zjištění účinnosti a proces výroby,” zdůrazňuje profesor.
Druhá fáze v USA
Vývojem vakcíny se zabývá také americká společnost Moderna. Ta přešla do druhé fáze testování na lidech a podobně jako Oxfordská univerzita uzavřela dohodu s farmaceutickou společností, která bude případnou výrobu zajišťovat. Podle ředitele firmy Stephana Bancela by mohla švýcarská firma Lonza začít vyrábět vakcínu už v červenci, tedy ještě před završením testů.
Bancel doufá, že třetí fáze, kdy by se očkovací látka podala většímu počtu lidí v místech, kde nemoc řádí, by mohla začít na počátku léta. Pokud by všechny testy dopadly dobře, mohla by být vakcína schválena pro podávání lidem v roce 2021.