Článek
Když dnes po dalším týdnu zkušeností porovnáte průběh těžkého stavu způsobeného chřipkou a koronaviru, je zde kromě větší infekčnosti nějaká další odlišnost?
Osobně si stále trvám na tom, že nás doposud koronavirus ničím nepřekvapil. Poškození organismu je velmi podobné tomu, jaké je u těžkých případů chřipky. Odlišnost je především v té vysoké míře infekčnosti a pak také u některých těžkých případů i často v délce rekonvalescence. Někteří nemocní tak musí být delší čas hospitalizovaní, včetně přístrojové léčby, a mnohdy i déle rehabilitují. Nicméně je to velmi individuální. Jsou případy, kdy je i léčba těžších případů koronaviru rychlejší než u těžkých případů chřipky.
Mám strach, aby se tato epidemie nezneužila a nevrátili jsme se opět před rok 1989.
Existuje nějaké časové omezení, jak dlouho může nemocný zůstat připojen na umělé plicní ventilaci?
Je důležité si uvědomit, že samotná umělá plicní ventilace nemocného poškozuje, jedná se o nefyziologickou léčbu, která se nemocnému indikuje až v okamžiku, když nechceme, aby se udusil. V ten daný okamžik je to v podstatě takové nutné zlo, které nám ale dává možnost nemocného udržet při životě a získat čas na danou léčbu. V případě koronavirové infekce získáváme čas pro léčbu masivního zánětu plic. Nicméně pokud by tato léčba trvala příliš dlouho, pak bychom museli začít zvažovat, zda již plicní ventilace u nemocného nezpůsobuje větší poškození organizmu než samotný zánět, jenž spustil koronavirus.
Samozřejmě dnes máme v populaci i na plicní ventilaci různé diagnózy dlouhodobě, ale ne kvůli rozsáhlému plicnímu zánětu, ale například u nervosvalového onemocnění, neurologických potíží či jiných plicních onemocněních.
Taxikář, který dostal experimentální lék, se uzdravuje, oznámil jeho lékař
Na oddělení již máte více těžkých případů, a tudíž máte již určité porovnání. Jak moc důležitou roli v jejich stavu a léčbě sehrává obezita či zda je dotyčný kuřák, hypertonik či cukrovkář?
Všechny tyto faktory sehrávají na stavu nemocného skutečně významnou roli. Většina lidí s těžkými záněty plic v důsledku koronaviru mají přesně tyto přidružené choroby.
Za další rizikové faktory jsou považovány chronické plicní onemocnění, autoimunitní choroby, imunopatologické onemocnění, onkologická onemocnění atd.
Současné epidemiologické nařízení má za úkol šíření pouze zpomalit. Koronavirová infekce nakonec stejně prostoupí celou společnost.
Z pohledu zdravého životního stylu je všeobecně známo, že například kouření a alkohol dlouhodobě oslabují imunitní systém, tudíž i u těchto lidí je větší pravděpodobnost, že u nich bude mít koronavirová infekce ve srovnání s ostatními zdravými jedinci těžší průběh.
Vedoucí lékař intenzivní péče Kliniky anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny Všeobecné fakultní nemocnice Martin Balík
U zdravé populace je hrozba těch nejtěžších forem onemocnění ale minimální. Když se tak stane, jedná se většinou o případy, u nichž byly zdravotní potíže dosud skryté a lidé o nich nevěděli.
Na tiskové konferenci jste hovořil o tom, že kromě léčby onemocnění se snažíte posilovat u nemocných jejich imunitní systém. Jaké přípravky se vám osvědčily?
V tomto okamžiku raději nebudu hovořit o konkrétních přípravcích. Každý jedinec má imunitní systém postaven jinak, a tudíž i na danou infekci reaguje jinak a od toho se odvíjí i podpora jeho imunitního systému. Jedná se tedy o velmi individuální záležitost.
Lékař Martin Balík: Pokud se nám podaří nemocného zachránit, bude to velký úspěch
Někteří lékaři hovoří v této souvislosti i o infuzní aplikaci vitaminu C. Máte s těmito infuzemi nějaké zkušenosti?
Vitamin C funguje mimo jiné jako antioxidant, který chrání organismus při stresu. Pokud ho má jedinec nedostatek, což bychom měli nějak ověřit, pak mu lze během 24 až 48 hodin podávat vysoké dávky tohoto vitaminu, ale ne déle, protože pak by začaly převažovat vedlejší účinky, které by mohly organismus začít poškozovat.
Například by mohla přemíra kyseliny askorbové způsobit ledvinové kameny apod. Nicméně doposud k této infuzní terapii vitaminu C neexistuje žádná věrohodná vědecká studie a o to víc je důležité k této formě terapie přistupovat rezervovaně.
Do jaké míry hledáte inspiraci pro léčbu těžkých případů u zahraničních kolegů?
Vzhledem k tomu, že již dlouhá léta u nás v Kardiocentru ve VFN zveřejňujeme nejrůznější odborné články v zahraničním tisku, přednášíme na zahraničních konferencích a jsme členy vědeckých a řídících výborů hned několika světových vědeckých společností, máme možnost komunikovat i s těmi nejlepšími odborníky ze světa a inspirovat se jejich zkušenostmi. I z tohoto důvodu jsme byli na těžké případy Covid-19 velmi dobře připraveni ještě předtím, než k nám byl dovezen první pacient. I nyní sledujeme vývoj tohoto onemocnění po celém světě a čerpáme z nejnovějších odborných poznatků.
Jako referenční ECMO centrum, které má v naší republice značný objem pacientů s kardiorespiračním selháním jsme samozřejmě zvyklí dávat konzultace, ale i poskytovat pomoc lékařům i z jiných nemocnic.
Jak moc se u vás na oddělení změnila za poslední týden atmosféra?
Řekl bych, že se u nás nic nezměnilo. V současném režimu jedeme už tři týdny a atmosféra je stále velmi dobrá. Osobně jen doufám, že budeme mít stále dost ochranných pomůcek a také testovacích sad.
Jsou již lékaři a sestry na vašem oddělení vytíženější než za běžného stavu?
Jak se to vezme. Prozatím máme stále ještě určitou rezervu, jelikož jsme teprve v očekávání toho skutečného nárazu těžkých případů. Více než přetížené oddělení mě tak v současné době nejvíce stresuje, že máme napříč republikou velké množství pacientů bez Covid-19, kteří potřebují lékařskou péči. Osobně mám strach, aby kvůli současné bublině kolem Covid-19 nedošlo u nich k zanedbání péče. Proto bych rád apeloval na kolegy z celé republiky, aby si zachovali zdravý úsudek a neopomíjeli i jiné diagnózy.
K léčbě Covid-19 by se v Česku mohla využít plazma vyléčených
Stíháte stále ještě přebíhat mezi infekčním a neinfekční částí oddělení?
Ano, a to i několikrát za den.
Máte za sebou více směn nebo stále zůstáváte ve standardním režimu?
Ne, zatím směn více nemáme.
A když jste doma a máte tedy volno, zůstáváte stále na telefonu nebo dáváte plnou důvěru kolegům?
Myslím, že v tomto směru máme u nás na oddělení docela propracovaný systém, díky kterému si mohu užít volna, stejně jako kolegové. Ale samozřejmě všichni jsme v případě potřeby na telefonu.
Kolikrát denně se oblékáte do ochranných prostředků?
V průběhu dne asi třikrát.
Stres a neustálý dohled. Příbramský lékař popsal péči o pacienty s vážným průběhem
A jak moc náročné je v tom obleku pracovat. Pro nás pro laiky je to dost těžko představitelné být několik hodin v podstatě zabalen v igelitu.
Samozřejmě není to nic příjemného. My tedy u nás nepoužíváme ty celotělové kombinézy, jak jsou často viděny v médiích. V těch dle mého ani nelze delší čas vydržet, natož pracovat.
A jak moc náročné jsou v současné době služby pro zdravotní sestřičky?
Velmi. Osobně mám o všechny naše sestřičky velké obavy. Jedná se totiž o vysoce kvalifikované specialistky, ale i specialisty (u nás se nejedná jen o dámy), kteří jsou jen velmi těžko nahraditelní. Proto se snažím jim v tomto období pomáhat, aby to všechno přestáli a pokud možno neonemocněli.
Biochemik Jan Konvalinka při rozhovoru pro Českou televizi řekl, že mu současný stav ve společnosti připomíná rok 1989, kdy lidé, ale i firmy přiložili ruku k dílu a snažili se v tom, v čem byli dobří pomoci tam, kde to v ten daný okamžik bylo třeba. Vnímáte to podobně?
V tomto směru zajisté ano, přesto ve mně přetrvává strach, aby se tato epidemie nezneužila a nevrátili jsme se opět před rok 1989. Myslím si, že stupeň restrikcí je zbytečně vysoký, alespoň z pohledu zemí, jako je Švédsko, které má podobný počet infikovaných jako my, přestože mají liberálnější způsob omezení než my. Samozřejmě až čas ukáže, jaká cesta byla ta správná. Teď je stále velmi brzy soudit, ale jako občan mám strach ze všech důsledků těchto restrikcí - a nejde jen o ekonomickou stránku, ale i psychickou a sociální.
SPECIÁL: COVID-19 | Vše o nákaze, rady a tipy, jaké jsou příznaky
Jaký názor máte na nošení roušek?
Samozřejmě pokud je jedinec nemocný či byl v kontaktu s infikovaným, pak je skvělé, že chrání své okolí rouškou. Je ale opravdu otázkou, do jaké míry je nutné roušky nosit i u zdravých jedinců a kdekoliv venku. Současné epidemiologické nařízení má za úkol šíření pouze zpomalit. Koronavirová infekce nakonec stejně prostoupí celou společností a ten vir jako takový zde již zůstane. Budeme si na něj muset zvyknout a utvořit si na něj imunitu. Stejně, jako tomu je u virů chřipky.
