Lékař Balík: Školy nezavírejme, kontrolujme covid pasy

Popravdě jsem současný stav očekával, a to jak na základě informací z okolních zemí, především pak Velké Británie, kde došlo k razantnímu rozvolnění již 19. července, tak podle dat, která mi již v září jako předsedovi Společnosti intenzivní medicíny ukazoval šéf ÚZIS Ladislav Dušek a která se v současnosti naplňují.

Dá se tedy předpokládat, že i u nás budou tisíce pozitivních lidí, většina z nich ale bude bezpříznaková či jen s lehčím průběhem s příznaky běžného nachlazení.

Kolem tisíce až dvou tisíc lidí skončí v nemocnici s těžkým průběhem, přičemž kolem dvou až tří set lidí z nich bude na umělé plicní ventilaci.

Denně bude bohužel umírat okolo 20 lidí s covid pozitivitou. Nicméně v zemi, kde denně umírá kolem 310 lidí i mimo pandemii koronaviru, je zapotřebí při pohledu na tato čísla akceptovat i přirozenou mortalitu.

Osobně vnímám za největší problém, který zde již od jara máme, že neustále zaměňujeme pozitivitu testu, a to mám na mysli zejména PCR testy, za nemoc či dokonce nakažlivost, což ne vždy platí.

Běžný PCR test detekuje nukleovou kyselinu viru, které tam může být i velmi malé množství. Nevypovídá to o tom, kolik toho viru v sobě člověk skutečně má, jaká je jeho infekční nálož, a tedy jak moc je jedinec nebezpečný pro své okolí.

Nechci fušovat do řemesla epidemiologům a hygienikům, naopak budu rád, když se budou dodržovat pravidla chování lidí a dodržování bude kontrolováno podobně jako jinde v Evropě.

Přesto jsem přesvědčen o tom, že bychom v současné době měli mít dvě priority.

Tou první je přestat plošně epidemiologicky testovat PCR testy, pokud tedy nechceme finančně vykrvácet.

Protože provádíme-li denně 23 až 25 tisíc PCR testů, stojí nás to každý den až 45 milionů, což za rok činí, pokud se nemýlím, skoro 15 miliard korun.

Tyto testy by měly být použity jen pro ověřování pozitivních antigenních testů či z důvodu sekvenování, tedy určování konkrétní mutace. Pro epidemiologické testování bych používal kvalitní antigenní testy, které jsou i tak pětkrát lacinější než PCR.

Měli bychom si uvědomit, že současná situace je dnes zcela jiná než loni. Podle odhadů se zde setkalo s koronavirem asi šest milionů lidí.

Je zde i určitý překryv, protože přes šest milionů je vakcinováno, a tedy i určitá kolektivní imunita. Není tudíž nutné již screenovat tak pečlivě PCR testem, jak tomu bylo právě na začátku pandemie.

Také s ohledem na fakt, že pozitivní PCR test mohou mít i lidé s imunitou na koronavirus, u nichž přitom nelze už vůbec hovořit o nemoci.

Jinými slovy, vakcinace vám PCR pozitivitu v populaci nezruší a vakcinovat pouze pro dosažení negativních testů třeba děti do 12 až 18 let opravdu nemá smysl.

Tou je, abychom své epidemiologicko-hygienické úsilí neventilovali na dětech, které přenášejí poměrně malé množství viru, a raději se soustředili na restriktivní postupy tam, kde se shromažďuje větší množství lidí.

Ať už se jedná o restaurace, diskotéky či různé kulturní akce. I z tohoto důvodu mi jsou sympatická ta opatření, která mají začít platit a která již dávno v zemích okolo nás, například v Rakousku či Německu, velmi dobře fungují.

Jedná se konkrétně o kontrolu covid pasů v restauracích a podobně.

Ale rozhodně nesouhlasím s tím, jak se zde začíná uvažovat o prodlužování podzimních prázdnin u dětí či zavírání škol.

Toto řeším několikrát denně. Společnost infekčního lékařství s dalšími odbornými společnostmi nastavily určitý postup, který rozšířil možnost využití těchto léků u široké skupiny lidí, což je žádoucí.

Platný doporučený postup je ale určen jen pro určité rizikové případy, a navíc jen v okamžiku, kdy ještě nepotřebují kyslík a nemocniční péči.

Jakmile se tedy rizikoví pa­cienti s narušenou imunitou, jako např. onkologicky nemocní či lidé po transplantacích, dostanou do nemocnice, tyto léky by podle tohoto postupu dostat neměli.

Přitom jakmile se u nich rozjede těžká forma covidu, umírají násobně častěji. A to často bez ohledu na to, zda byli očkováni, protože u nich vakcinace nepřináší takovou ochranu jako u běžné populace.

V současné době se přitom právě s těmito pacienty na našich odděleních intenzivní péče setkáváme velmi často.

Dostávají se k nám někdy v dramatickém stavu s rychlým rozvojem covidu a podle těch platných algoritmů, které jsou pro léky Regeneron a Bamlanivimab/Etesevimab nastaveny, bychom jim tyto léky neměli podat, což je samozřejmě špatně.

Pro tyto lidi přitom právě tyto léky přinášejí největší benefit.

Česká společnost intenzivní medicíny má v tomto poměrně jednoznačné stanovisko, o které ministerstvo zdravotnictví neprojevilo zájem.

Byli jsme nicméně následně ujištěni, že pojišťovny budou tyto drahé preparáty proplácet při podání i u těchto hospitalizovaných nemocných, kteří v oficiálních seznamech nefigurují, byť jim tyto léky mnohdy zachraňují životy.

Z informací, co máme, mohu potvrdit, že i v ambulantní péči se tyto protilátkové léky podávají pozdě, či dokonce nepodá­vají vůbec, což je skutečně tristní.

Protože v kombinaci s dobře načasovaným remdesivirem mohou zvrátit průběh onemocnění, a to i v případě, kdy je tento nemocný přijímán do nemocnice, kde nemusí poté potřebovat intenzivní péči.

Zapadáme do celonárodních statistik, kdy 70 až 75 procent nemocných s covidem v těžkém stavu u nás na oddělení jsou neočkovaní.

Ať už vakcínu odmítají, nebo se nechali očkovat až nyní a sešla se jim vakcína s covidem či jim vakcína podána být nemohla.

Zbylých až 30 procent jsou lidé vakcinovaní, nicméně často právě z rizikových skupin, u nichž vakcinace není tak účinná jako u běžné populace, tedy onkologicky nemocní, lidé po transplantacích či s léky potlačujícími imunitu.

Třetí dávku já osobně doporučuji všem starším 65 let a rizikovým skupinám s poruchou imunity. Ale u lidí, kteří mají normální imunitu, byli očkováni a třeba i prodělali covid, tam třetí dávku nedoporučuji.

Protože očkování v kombinaci s proděláním nemoci vytváří tzv. hybridní imunitu, která posunuje ochranu před dalším onemocněním ze 77 procent nad 95 procent. Lidé s hybridní imunitou tak mají ochranu nejspíše před všemi známými mutacemi.

Hybridní imunita se přitom podle statistik dnes týká například asi 78 tisíc zdravotníků, kteří covid v nějaké formě prodělali a přechodili.

A ti by podání třetí dávky měli opravdu velmi zvažovat a rozhodovat se na základě svého zdravotního stavu a své vlastní rizikovosti, protože by se v jejich případě v podstatě jednalo o čtvrtou dávku, která by jim mohla i uškodit.

Osobně si myslím, že ne. Měřit protilátky má smysl před první dávkou vakcíny, kdy zjistíte, zda jste prodělali covid s imunitní pamětí, či ne.

Ano, to riziko zde samozřejmě je. Většinou se ale jedná o lehký průběh, kde dominují příznaky klasického nachlazení, které stačí klasicky vyležet.

Nicméně z dat, která máme k dispozici, vyplývá, že lidé, kteří jsou očkovaní na chřipku i covid, tak v kombinaci s předchozím proděláním covidu mají úplně nejlepší imunitu, co mohou mít.

Samozřejmě je důležité mezi oběma vakcínami zachovat 14denní odstup. A jakou vakcínu preferovat?

Ač nejsem vakcinolog, asi bych doporučil lidem, kteří byli plně vakcinováni na konci zimy a na jaře, aby si nechali nejprve aplikovat vakcínu proti chřipce.

Až poté s odstupem 14 dní, když budou zcela bez potíží, by se mohli nechat očkovat třetí dávkou proti koronaviru.