Hlavní obsah

Lékař Balík: Školy nezavírejme, kontrolujme covid pasy

Lékař Martin Balík se od začátku pandemie stará o nemocné s nejtěžším průběhem covidu. Vedoucí lékař intenzivní péče Kliniky anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny z pražské Všeobecné fakultní nemocnice říká, že Česko je už ve zcela jiné situaci, než bylo na jaře.

Foto: Novinky

Docent Martin Balík

Článek

Jak pohlížíte na současný stav, kdy opět rostou počty pozitivně testovaných a přibývá hospitalizovaných lidí v nemocnicích?

Popravdě jsem současný stav očekával, a to jak na základě informací z okolních zemí, především pak Velké Británie, kde došlo k razantnímu rozvolnění již 19. července, tak podle dat, která mi již v září jako předsedovi Společnosti intenzivní medicíny ukazoval šéf ÚZIS Ladislav Dušek a která se v současnosti naplňují.

Dá se tedy předpokládat, že i u nás budou tisíce pozitivních lidí, většina z nich ale bude bezpříznaková či jen s lehčím průběhem s příznaky běžného nachlazení.

Kolem tisíce až dvou tisíc lidí skončí v nemocnici s těžkým průběhem, přičemž kolem dvou až tří set lidí z nich bude na umělé plicní ventilaci.

ON-LINE: Prudký nárůst. Přibylo 4224 nakažených

Domácí

Denně bude bohužel umírat okolo 20 lidí s covid pozitivitou. Nicméně v zemi, kde denně umírá kolem 310 lidí i mimo pandemii koronaviru, je zapotřebí při pohledu na tato čísla akceptovat i přirozenou mortalitu.

Osobně vnímám za největší problém, který zde již od jara máme, že neustále zaměňujeme pozitivitu testu, a to mám na mysli zejména PCR testy, za nemoc či dokonce nakažlivost, což ne vždy platí.

Běžný PCR test detekuje nukleovou kyselinu viru, které tam může být i velmi malé množství. Nevypovídá to o tom, kolik toho viru v sobě člověk skutečně má, jaká je jeho infekční nálož, a tedy jak moc je jedinec nebezpečný pro své okolí.

Souhlasíte se zpřísňováním opatření?

Nechci fušovat do řemesla epidemiologům a hygienikům, naopak budu rád, když se budou dodržovat pravidla chování lidí a dodržování bude kontrolováno podobně jako jinde v Evropě.

Přesto jsem přesvědčen o tom, že bychom v současné době měli mít dvě priority.

Koronavirová mapa: Přísnější režim ve školách hrozí i velkým městům

Domácí

Tou první je přestat plošně epidemiologicky testovat PCR testy, pokud tedy nechceme finančně vykrvácet.

Protože provádíme-li denně 23 až 25 tisíc PCR testů, stojí nás to každý den až 45 milionů, což za rok činí, pokud se nemýlím, skoro 15 miliard korun.

Tyto testy by měly být použity jen pro ověřování pozitivních antigenních testů či z důvodu sekvenování, tedy určování konkrétní mutace. Pro epidemiologické testování bych používal kvalitní antigenní testy, které jsou i tak pětkrát lacinější než PCR.

Měli bychom si uvědomit, že současná situace je dnes zcela jiná než loni. Podle odhadů se zde setkalo s koronavirem asi šest milionů lidí.

Před pražským očkovacím centrem jsou opět fronty

Domácí

Je zde i určitý překryv, protože přes šest milionů je vakcinováno, a tedy i určitá kolektivní imunita. Není tudíž nutné již screenovat tak pečlivě PCR testem, jak tomu bylo právě na začátku pandemie.

Také s ohledem na fakt, že pozitivní PCR test mohou mít i lidé s imunitou na koronavirus, u nichž přitom nelze už vůbec hovořit o nemoci.

Jinými slovy, vakcinace vám PCR pozitivitu v populaci nezruší a vakcinovat pouze pro dosažení negativních testů třeba děti do 12 až 18 let opravdu nemá smysl.

A ta druhá priorita?

Tou je, abychom své epidemiologicko-hygienické úsilí neventilovali na dětech, které přenášejí poměrně malé množství viru, a raději se soustředili na restriktivní postupy tam, kde se shromažďuje větší množství lidí.

Třetí dávka od Pfizeru zvyšuje ochranu na 95,6 procenta, ukázala studie

Svět

Ať už se jedná o restaurace, diskotéky či různé kulturní akce. I z tohoto důvodu mi jsou sympatická ta opatření, která mají začít platit a která již dávno v zemích okolo nás, například v Rakousku či Německu, velmi dobře fungují.

Jedná se konkrétně o kontrolu covid pasů v restauracích a podobně.

Ale rozhodně nesouhlasím s tím, jak se zde začíná uvažovat o prodlužování podzimních prázdnin u dětí či zavírání škol.

Jaké jsou vaše zkušenosti s využíváním léků Regeneron či Bamlanivimab? Z informací, které jsou k dispozici, se zatím moc nevyužívají, lidí s těžkým průběhem přibývá...

Toto řeším několikrát denně. Společnost infekčního lékařství s dalšími odbornými společnostmi nastavily určitý postup, který rozšířil možnost využití těchto léků u široké skupiny lidí, což je žádoucí.

Platný doporučený postup je ale určen jen pro určité rizikové případy, a navíc jen v okamžiku, kdy ještě nepotřebují kyslík a nemocniční péči.

Nemocnice: Léků proti covidu je dost, řekněte si o ně. Hlavně včas

Domácí

Jakmile se tedy rizikoví pa­cienti s narušenou imunitou, jako např. onkologicky nemocní či lidé po transplantacích, dostanou do nemocnice, tyto léky by podle tohoto postupu dostat neměli.

Přitom jakmile se u nich rozjede těžká forma covidu, umírají násobně častěji. A to často bez ohledu na to, zda byli očkováni, protože u nich vakcinace nepřináší takovou ochranu jako u běžné populace.

V současné době se přitom právě s těmito pacienty na našich odděleních intenzivní péče setkáváme velmi často.

Dostávají se k nám někdy v dramatickém stavu s rychlým rozvojem covidu a podle těch platných algoritmů, které jsou pro léky Regeneron a Bamlanivimab/Etesevimab nastaveny, bychom jim tyto léky neměli podat, což je samozřejmě špatně.

Pro tyto lidi přitom právě tyto léky přinášejí největší benefit.

Sputnik V letos povolení v Evropské unii nezíská

Koronavirus

Česká společnost intenzivní medicíny má v tomto poměrně jednoznačné stanovisko, o které ministerstvo zdravotnictví neprojevilo zájem.

Byli jsme nicméně následně ujištěni, že pojišťovny budou tyto drahé preparáty proplácet při podání i u těchto hospitalizovaných nemocných, kteří v oficiálních seznamech nefigurují, byť jim tyto léky mnohdy zachraňují životy.

Z informací, co máme, mohu potvrdit, že i v ambulantní péči se tyto protilátkové léky podávají pozdě, či dokonce nepodá­vají vůbec, což je skutečně tristní.

Protože v kombinaci s dobře načasovaným remdesivirem mohou zvrátit průběh onemocnění, a to i v případě, kdy je tento nemocný přijímán do nemocnice, kde nemusí poté potřebovat intenzivní péči.

Jak to vypadá v současné době u vás na oddělení?

Zapadáme do celonárodních statistik, kdy 70 až 75 procent nemocných s covidem v těžkém stavu u nás na oddělení jsou neočkovaní.

Návrat ze Španělska se zjednoduší. Zpřísňuje naopak Polsko či Nizozemsko

Domácí

Ať už vakcínu odmítají, nebo se nechali očkovat až nyní a sešla se jim vakcína s covidem či jim vakcína podána být nemohla.

Zbylých až 30 procent jsou lidé vakcinovaní, nicméně často právě z rizikových skupin, u nichž vakcinace není tak účinná jako u běžné populace, tedy onkologicky nemocní, lidé po transplantacích či s léky potlačujícími imunitu.

Jak pohlížíte na třetí dávku očkování?

Třetí dávku já osobně doporučuji všem starším 65 let a rizikovým skupinám s poruchou imunity. Ale u lidí, kteří mají normální imunitu, byli očkováni a třeba i prodělali covid, tam třetí dávku nedoporučuji.

Protože očkování v kombinaci s proděláním nemoci vytváří tzv. hybridní imunitu, která posunuje ochranu před dalším onemocněním ze 77 procent nad 95 procent. Lidé s hybridní imunitou tak mají ochranu nejspíše před všemi známými mutacemi.

Počty nakažených v Británii rostou. Moc spoléháme na AstruZeneku, vysvětlují epidemiologové

Zahraniční

Hybridní imunita se přitom podle statistik dnes týká například asi 78 tisíc zdravotníků, kteří covid v nějaké formě prodělali a přechodili.

A ti by podání třetí dávky měli opravdu velmi zvažovat a rozhodovat se na základě svého zdravotního stavu a své vlastní rizikovosti, protože by se v jejich případě v podstatě jednalo o čtvrtou dávku, která by jim mohla i uškodit.

Má smysl, aby si lidé, kteří uvažují o třetí dávce vakcíny, nechali nejprve zjistit protilátky?

Osobně si myslím, že ne. Měřit protilátky má smysl před první dávkou vakcíny, kdy zjistíte, zda jste prodělali covid s imunitní pamětí, či ne.

Je možné, že v současné době i plně očkovaní jinak zdraví lidé onemocní covidem i z toho důvodu, že u nich dojde ke kombinaci koronaviru s klasickými sezonními viry?

Ano, to riziko zde samozřejmě je. Většinou se ale jedná o lehký průběh, kde dominují příznaky klasického nachlazení, které stačí klasicky vyležet.

Pacientovi v Motole transplantovali plíce poškozené covidem-19

Domácí

Nicméně z dat, která máme k dispozici, vyplývá, že lidé, kteří jsou očkovaní na chřipku i covid, tak v kombinaci s předchozím proděláním covidu mají úplně nejlepší imunitu, co mohou mít.

Kromě očkování třetí dávkou proti covidu se nyní rizikové skupiny nechávají očkovat i proti chřipce, často tak stojí před rozhodnutím, kterou vakcínu preferovat. Co byste jim doporučil?

Samozřejmě je důležité mezi oběma vakcínami zachovat 14denní odstup. A jakou vakcínu preferovat?

Ač nejsem vakcinolog, asi bych doporučil lidem, kteří byli plně vakcinováni na konci zimy a na jaře, aby si nechali nejprve aplikovat vakcínu proti chřipce.

Až poté s odstupem 14 dní, když budou zcela bez potíží, by se mohli nechat očkovat třetí dávkou proti koronaviru.

Výběr článků

Načítám