Laboratoř Švédsko už covid-19 zvládá

Počátkem léta výsledky vypadaly hrozivě – mrtvých i nových případů dramaticky přibývalo. Za poslední měsíc se ale oba ukazatele ve Švédsku dramaticky propadly, zatímco řada zemí v Evropě hlásí opětovný nárůst případů a bojí se druhé vlny.

„Je to dobrý pocit. Konečně jsme tam, kde jsme doufali být už mnohem dříve,“ pochvaloval si minulý týden dle britské stanice BBC vrchní švédský epidemiolog Anders Tegnell. „Vidíme, že nám případy klesají. Máme zdravotnický systém, který funguje, vždy volná lůžka, žádné přeplněné nemocnice,“ řekl pak serveru UnHerd.

Výzva k dobrovolným opatřením, například více pracovat z domova a omezit sociální kontakt, podle něj díky disciplinovanosti Švédů zafungovala obdobně jako v jiných zemích plošné zákazy. Ani jim se přitom Švédsko zcela nevyhnulo, stále například platí zákaz konání akcí nad 50 účastníků, což je o polovinu méně než v sousedním Dánsku.

Nakolik zafungovala „kolektivní imunita“, o níž se tolik mluvilo, zatím není úplně jasné. Pět měsíců po vypuknutí pandemie v Evropě mělo protilátky jen zhruba šest procent obyvatel, konstatoval nedávno průzkum Švédské agentury pro veřejné zdraví. Tegnell nicméně věří, že skutečné číslo je vyšší.

Počet nákaz na sto tisíc obyvatel za posledních 14 dní ve Švédsku každopádně spadl o 54 procent oproti předchozím dvěma týdnům, upozornila poslední zpráva Světové zdravotnické organizace (WHO). Švédsko, jež má s 10,5 milionu obyvatel populaci srovnatelnou s Českou republikou, hlásilo v posledních dnech v průměru přes dvě oběti koronaviru denně (podobně jako ČR) a zhruba 170 nových nákaz (o něco méně než v tuzemsku).

Zdaleka ne všichni Švédové jsou ale přesvědčeni, že zvolená cesta byla správná. Průzkumy ukazují, že zatímco v dubnu důvěřovalo postupu vlády 63 procent obyvatel, nyní je to už jen 45 procent. A pochyby mají i někteří švédští experti.

„Obětujeme staré a nemocné,“ postěžoval si například webu Business Insider lékař Olle Kampe z Karolínského institutu. Cesta do nynějšího stavu totiž byla velmi drastická. S 568 oběťmi koronaviru na milion obyvatel (v Česku je to „jen“ 36) patří Švédsko stále k nejhůře postiženým zemím světa, ačkoliv z této pochmurné statistiky stále vychází lépe než například Belgie, Španělsko či Itálie. To připouští i Tegnell, jenž už před dvěma měsíci uznal, že by pravděpodobně postupoval jinak, kdyby měl od počátku všechny informace.

„Samozřejmě, za selháním této strategie je vysoký počet úmrtí,“ řekl vrchní epidemiolog webu UnHerd s tím, že šlo hlavně o případy v pečovatelských domech. „Teď, když je situace lepší, už tam tolik nákaz není,“ dodal s tím, že je třeba se podívat i na „negativní aspekty karantén“.

Ačkoliv švédská ekonomika bude zřejmě patřit k těm méně postiženým koronavirovou krizí, ani jí se propad nevyhnul – ve druhém čtvrtletí se očekává meziroční propad přes sedm procent, podotkla agentura Bloomberg.

Jedním z důvodů je i to, že Švédsko je otevřenou ekonomikou silně závislou na dění v ostatních zemích.