Kvůli koronaviru hrozí pokles HDP, trpí cestovní ruch a burzy

Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) na začátku března zhoršila výhled růstu globální ekonomiky na letošní rok na 2,4 procenta, dosud počítala s růstem o 2,9 procenta. V mimořádné zprávě kvůli dopadům koronaviru také uvedla, že pokud se šíření epidemie nepodaří dostat rychle pod kontrolu, může ekonomika v prvním čtvrtletí zaznamenat i pokles. To by bylo poprvé od světové finanční krize před více než deseti lety.

Světová banka (SB) předpokládá, že pokračující šíření nového typu koronaviru by mohlo snížit hodnotu hrubého domácího produktu (HDP) celého světa asi o pět procent. Pro srovnání - u pandemie, kterou Světová zdravotnická organizace (WHO) vyhlásila v červnu 2009 kvůli takzvané prasečí chřipce, viru A(H1N1) a která si vyžádala 18 500 obětí, to bylo podle SB půl procenta. Podle propočtů agentury Bloomberg by nový koronavirus mohl světovou ekonomiku přijít až na 2,7 bilionu dolarů (přes 60 bilionů Kč). To je například ekvivalent HDP Británie.

Závažných dopadů se kvůli strachu lidí z cestování a kvůli zákazům cest a rušení letů obávají hlavně obory spojené s cestovním ruchem. Paniku i kritiku EU například vyvolal zákaz letů z 26 evropských zemí do USA, který nařídil prezident Donald Trump.

Aerolinky provozující osobní leteckou dopravu by kvůli pandemii mohly podle Mezinárodního sdružení pro leteckou dopravu (IATA) přijít až o 113 miliard dolarů (až 2,6 bilionu Kč). Tak rozsáhlému propadu tržeb naposledy odvětví podle IATA čelilo za globální finanční krize v roce 2009. V předchozím odhadu z 20. února IATA očekávala, že aerolinky přijdou o 29,3 miliardy USD.

Asociace evropských letišť ACI Europe očekává, že kvůli šíření koronaviru letos letiště přijdou o 187 milionů pasažérů, což představuje meziroční pokles o 7,5 procenta.

Skandinávské aerolinky SAS kvůli masivnímu poklesu poptávky například zrušily většinu letů a propustí 90 procent personálu, což je zhruba 10 000 lidí. Také aerolinky Norwegian Air kvůli koronaviru přechodně propustí až polovinu z 11 000 zaměstnanců.

Počátkem března zkrachovala i kvůli koronaviru britská regionální letecká společnost Flybe, která ale měla finanční problémy už dříve.

Pokles prodeje aut v Číně, tedy na největším automobilovém trhu světa, hrozí ztrátami v automobilovém průmyslu. Prodej automobilů v Číně se v únoru meziročně propadl o 79 procent, a zaznamenal tak nejprudší pokles v historii. Většina čínských továren předních světových automobilek byla v lednu a únoru zavřena. Nových případů nákazy už ale v Číně ubývá a mnoho firem začíná aktivity postupně obnovovat. To se týká například i největšího světového výrobce automobilů Volkswagen, jehož součástí je i česká automobilka Škoda Auto.

Volkswagen v Číně vyrábí a prodává téměř 40 procent svých vozů.

Ve Spojených státech, tedy na druhém největším automobilovém trhu světa, podle analýzy americké investiční banky Morgan Stanley klesne letos odbyt aut v porovnání s předchozím rokem o devět procent.

Pandemie teď nejvíce zasahuje do provozu automobilek v Evropě. Zatímco provozy automobilek Seat, Renault a Nissan se potýkají s narušením dodavatelského řetězce, italsko-americká automobilka Fiat Chrysler Automobiles (FCA) zastavila provoz, aby mohla provést dezinfekci prostor.

Podle Světové rady pro cestování a turistiku (WTTC) by globální cestovní ruch kvůli pandemii koronaviru mohl přijít až o 50 milionů pracovních míst. Velký podíl na tom mají problémy aerolinek a zákazy letů. Aktualizovaná čísla WTTC ukazují, že odvětví cestovního ruchu by se v letošním roce mohlo zmenšit až o 25 procent.

V Evropě čekají problémy hlavně Itálii, která je z evropských zemí nejvíce zasažena koronavirem.

Italský podnikatelský svaz Confturismo-Confcommercio na začátku měsíce odhadl, že italský cestovní ruch, který se na celkovém HDP Itálie podílí 17 procenty, přijde v období od března do května o 7,4 miliardy eur (skoro 199 miliard Kč).

Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC) kvůli šíření nového koronaviru a jeho dopadům na světovou ekonomiku prudce zhoršila odhad celoročního růstu globální poptávky po ropě. Nyní předpokládá, že globální poptávka po ropě se letos zvýší o 60 000 barelů denně. Oproti předchozí prognóze odhad snížil o 920 000 barelů denně. Navíc nevyloučil další zhoršení výhledu.

Kartel OPEC se snažil se svými spojenci dohodnout na dalším snížení těžby ropy, kterým chtěl kompenzovat negativní dopady koronaviru na poptávku. Jednání ale zkrachovala kvůli neochotě Ruska podpořit návrh Saúdské Arábie na omezení dodávek o dalších 1,5 milionu barelů denně. Ceny ropy následně spadly o více než 30 procent, což byl nejhlubší propad od války v Perském zálivu v roce 1991.

Evropské akcie zahájily tento týden masivním propadem, nejvíce ztrácejí banky a letecké společnosti, z nichž některé odepisují až 30 procent. Situaci nezlepšila ani koordinovaná intervence předních centrálních bank světa. Největší ztráty mají burzy v Madridu a Paříži. Španělsko a Francie totiž následují Itálii a prakticky se izolovaly od zbytku světa.

V USA minulý týden akcie nejprve prudce klesaly a propad indexů Dow Jones a S 500 byl nejvyšší od roku 1987. Na konci týdne výrazně zpevnily díky očekávání, že vlády podpoří své ekonomiky. Prudce pak stouply, když americký prezident Donald Trump vyhlásil v USA nouzový stav a přijal další opatření, například na podporu těžebních firem.

Nejvíce od roku 1987 klesají také akcie v Asii.

Evropská komise hodlá zřídit fond investic v celkovém objemu 37 miliard eur (skoro 995 miliard Kč).

Japonsko připravuje podpůrná opatření za 430,8 bilionu jenů (téměř 98 miliard Kč), určená především na pomoc malým s středním podnikům.

Austrálie povzbudí ekonomiku částkou 17,6 miliardy australských dolarů (zhruba 261 miliard Kč).

Tchaj-wan uvolní na pomoc místnímu hospodářství 60 miliard tchajwanských dolarů (skoro 48 miliard Kč).

Británie podpoří ekonomiku 30 miliardami liber (více než 887 miliard Kč).

Itálie vyčlení na pomoc ekonomice 25 miliard eur (více než 672 miliard Kč).

Německo podpoří svou ekonomiku částkou až půl bilionu eur (13,4 bilionu Kč).

Americká centrální banka (Fed) o víkendu nečekaně snížila základní úrokovou sazbu o celý procentní bod do pásma nula až 0,25 procenta. Zároveň zahájila masivní program kvantitativního uvolňování v objemu nejméně 700 miliard dolarů (16,8 bilionu Kč). Fed úroky snížil nečekaně už podruhé za méně než dva týdny.