Článek
Kde je naděje? V počtech hospitalizovaných
Z mnoha dílčích údajů lze vysledovat optimistický průběh pandemie v Česku. Jedním z nich je vývoj počtu hospitalizovaných pacientů a těch, kteří jsou v těžkém stavu. Tenhle údaj v kombinaci s dalšími pak dobře vypovídá o tom, jak pandemii zvládáme.
Ke včerejšímu datu bylo necelých 400 pacientů hospitalizovaných z celkového počtu zhruba 4500 nakažených. Znamená to, že u více než devíti z deseti pacientů má nemoc hladký průběh. Ministerstvo zdravotnictví dále uvádí, že aktuálně je 84 pacientů ve vážném stavu.
Druhým vodítkem je, že se nákaza (zatím?) masově nerozšířila mezi seniory. Podle dostupných údajů z krajských hygienických stanic je stále nejvyšší procento nakažených v generaci 40-49 let.
Kumulativní data spíše straší, než aby popisovala skutečný stav
Kromě kumulativních počtů o přibývajících lidech, kteří se koronavirem nakazili, se vyplatí sledovat údaje, které o vývoji nákazy vypovídají mnohem přesněji. Například podíl nakažených z celkového počtu provedených testů.
Je přitom třeba brát v potaz, že neplatí jeden test = jeden člověk. Počty testů v sobě totiž zahrnují i ty opakované u jednoho a téhož člověka. Než je pacient prohlášen za uzdraveného, musí mít dva po sobě negativní testy.
Obecně platí, že zdravotnická zařízení kvůli nedostatku testovacích sad velmi šetří a kontrolní odběry tak probíhají až po sérii dotazů na přetrvávající nebo naopak polevující či zcela vymizelé příznaky onemocnění. Provést kontrolní testy dříve, než příznaky vymizí, nemá smysl, protože by byly pozitivní.
Koronavirus v datech: Může se testovat víc?
V grafu níže jsme zachytili denní vývoj počtu provedených testů a denní vývoj počtu nově prokázaných nakažených pacientů tak, jak je denně aktualizuje ministerstvo zdravotnictví. Křivka mezi sloupci pak označuje poměr mezi nimi: čím více se blíží k ose x, tím nadějnější je vývoj.
Úskalí je v tom, že datum vyhodnocení testu není totožné s datem odběru (na výsledky se často čeká více dnů).
Sousední Rakousko tento poměr sledovalo taky, avšak právě kvůli nesouběžnosti dat od toho ustoupilo. Tamní ministr zdravotnictví Rudolf Anschober minulý týden oznámil, že kvůli různě dlouhým prodlevám v ukládání dat do systému epidemiologických hlášení nemá smysl tuto časovou řadu vůbec sledovat, protože o ničem nevypovídá.
Na závěr jasné sdělení expertů ze všech koutů světa: bez testování to nejde. Čím více provedených testů, tím vyšší šance, že se nebude nákaza šířit nepozorovaně. Ideální je plošné testování, které ruku v ruce s izolováním lidí funguje jako hlavní nástroj k zastavení pandemie.