Koronavirus v datech: To nejhorší má Evropa stále před sebou

Na úvod je důležité uvést, že veškeré údaje vycházejí ze statistiky oficiálně potvrzených případů v jednotlivých zemích a odvíjejí se výhradně od toho, jak četné je v každé z těchto zemí testování. Čím méně testů, tím méně potvrzených případů.

Celková čísla za Evropu budou pravděpodobně kopírovat vývoj zachycený v Číně. Data je však nutné brát s jistou rezervou, protože odrážejí jen oficiálně potvrzené případy. Celkový počet nakažených, kteří z více důvodů neprošli testováním na koronavirus, bude výrazně vyšší a lze ho v tuto chvíli jen hrubě odhadovat.

Následující graf ukazuje závislost počtu potvrzených případů nákazy na počtech provedených testů. Čím více země testuje, tím více případů potvrdí – a naopak.

Ve většině zemí se testují lidé, u nichž se projevují příznaky nákazy koronavirem. Experti upozorňují, že nemá smysl testovat lidi bez příznaků kvůli nákladnosti testů, ale zejména proto, že ve chvíli, kdy je člověk již infikovaný, ale jeho tělo ještě na nákazu nereaguje (tj. člověk nemá příznaky nemoci), se test se může ukázat jako negativní. A za pár hodin může být vše jinak.

Detailní pohled na počet provedených testů přinášíme v následujícím grafu. První záložka grafu ukazuje počty testů i s výsledky rozložené po jednotlivých dnech, druhá záložka údaje kumulativní. Česká republika o uplynulém víkendu testovala méně než v předchozích dnech, tedy ani nárůst potvrzených případů není tak velký.

Většina evropských zemí včetně České republiky se snaží rozložit počty nakažených do delšího časového období tak, aby to mohl zvládat zdravotní systém. Pokud by se přeplnily nemocnice a nakazil se ve velké míře personál, nedostala by se adekvátní péče všem potřebným. Nebyl by dostatek lůžek, přístrojů ani lékařského a dalšího zdravotního personálu. Proto je nyní nutné chránit se před nákazou v maximální možné míře.

Následující křivky zachycují vývoj potvrzených případů ve středoevropských zemích ze druhé vlny.

Z vývoje počtu potvrzených případů pak vyplývá, že se naplňuje scénář o velmi strmém exponenciálním vývoji. Zjednodušeně řečeno jeden nemocný statisticky nakazí v průměru 2,2–2,6 dalších lidí, proto se ve všech zemích nákaza šíří exponenciálně. Zároveň lze velmi zvolna pozorovat výsledky opatření jednotlivých států. Na hodnocení Česka, které se snaží šíření nákazy zamezit izolováním jednotlivých obyvatel, a dalších zemí ze druhé evropské vlny je však ještě brzy.

Vývoj nákazy v Evropě lze rozdělit do dvou vln. První nastala v devíti zemích mezi 24. lednem a 4. únorem 2020 (Francie od 24. ledna 2020, Německo od 27. ledna atd.). Druhá, kam spadá i Česko, pak se datuje od 25. února, kdy nový případ koronaviru ohlásilo Chorvatsko. Mezi Belgií, která nákazu potvrdila 4. února, a Chorvatskem, je rozestup 21 dní. Pro případné odhady dalšího vývoje v Česku je možné sledovat země z první vlny, kde se zvolna začínají projevovat opatření, která přijaly, nebo naopak nepřijaly.