Koronavirus v datech: Sociální izolace zafungovala

Pět tisíc nakažených koronavirem v Česku statisticky odpovídá zhruba pěti stům na jeden milion obyvatel a tento údaj nás drží mezi průměrem evropských zemí. Jedná se o měřítko, jež se nazývá dnes tolik obávaným slovem promořenost.

Čísla se opírají o počty zjištěných případů nákazy, avšak skutečné počty jsou výrazně vyšší. To je dáno tím, že testování probíhá primárně u osob, které vykazují příznaky nemoci, zatímco u řady jiných nemoc proběhla jen s mírnými příznaky nebo téměř bez nich.

Podle odhadu Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) je v Česku v tuto chvíli zhruba 2000 lidí, kteří nevědí, že jsou nakažení, protože nebyli testováni. Nevědí o nich logicky ani úřady. Proto se nyní chystá reprezentativní průzkum populace na promořenost koronavirem s tím, že testovat se budou tisíce lidí v Praze, na Olomoucku a jižní Moravě.

Aktuální údaje o smrtnosti, tedy podílu zemřelých ku počtu nakažených obyvatel, pak ukazují, že se ČR podařilo předejít tolik obávanému přetížení zdravotního systému. Nutno však dodat: zatím.

Získali jsme drahocenný čas, který by nám – teoreticky – měl umožnit velmi dobře a kvalitně vybavit zdravotníky a navýšit kapacitu zdravotnických zařízení. (Tomuto tématu se budeme věnovat v další analýze.)

V tuto chvíli lze jednoznačně říct, že u nás preventivní opatření zafungovala a že nás údaj o smrtnosti řadí mezi země jako Německo, Rakousko, Norsko, Finsko nebo země v Pobaltí. Výborně se drží také Slovensko (nejlépe v celé Evropě) a Chorvatsko.

U dalších zemí, které s opatřeními váhaly nebo je zavedly jen ve velmi omezené míře, je vidět mnohem dramatičtější průběh pandemie s vysokými podíly zemřelých osob.

Na modelech křivek srovnávajících průběh pandemie se zavedenými opatřeními a bez nich pak zřetelně vidíme, že velký kus cesty máme ještě před sebou. Nacházíme se – obrazně – zhruba v polovině oranžového kopce.

Vláda by měla co nejtransparentněji komunikovat s veřejností a předložit plán, jak přesně hodlá rozvolňovat nastavená opatření. Důležité je vybavit zdravotníky, navýšit kapacitu nemocnic.

Klíčové je postarat se o nejohroženější skupiny seniorů a chronicky nemocných. Přestože se nejvyšší podíl nakažených stále drží ve věkové skupině 40-49 let, podíl nakažených seniorů se každý týden zvyšuje.