Článek
První oficiální případ byl odhalen 20. února, „epidemie se ale v Itálii začala šířit mnohem dříve,“ napsali vědci ze 14 italských institutů ve studii provedené pod záštitou lombardských zdravotnických úřadů a zveřejněné v časopise Nature.
Ve chvíli, kdy „byl diagnostikován první pacient, se nemoc už rozšířila v řadě obcí jižní Lombardie,“ upřesnili podle agentury ANSA. Z analýzy také vyplývá, že na začátku bylo na 80 procent případů s příznaky, pět procent bez příznaků a 15 procent mělo příznaky tak mírné, že se u nich infekce dá jen předpokládat.
Dvojnásobek každé tři dny
Autoři výzkumu prostudovali 5 830 potvrzených případů v Lombardii a podařilo se jim zrekonstruovat kontakty nakažených v čase. Odhalili tak ojedinělé případy 29. ledna a poté další, častější, které začaly přibývat od 30. ledna do 19 února. Den na to byl virus oficiálně zjištěn u prvního pacienta v obci Codogno.
Odborníci také odhadli, že ze začátku se virus šířil rychlostí 3,1 (každý infikovaný nakazil 3,1 dalších lidí), po 20. únoru ale rychlost šíření klesla. V první fázi se onemocnění nejvíce rozšířilo ve městech Bergamo, Codogno a Cremona, a to tak, že počet případů se zhruba každé tři dny dvojnásobil.
Fakt, že virus se šířil celé týdny, aniž by to kdokoliv tušil, by vysvětloval, proč se Apeninský poloostrov stal nejvíce postiženou zemí v Evropě a Lombardie nejhůře zasaženou oblastí.