Článek
Rozdíly mezi kmeny jsou však malé. Dva nejvzdálenější kmeny od sebe odlišuje jen 11 párů bází z cca 30 000, které virus má. Pomocí nich se ale dá zjistit, odkud se infekce šíří, uvedl profesor Charles Chiu ze Sanfranciské školy medicíny při Kalifornské univerzitě.
„Ohniska se dají vystupovat. Máme schopnost číst genetické sekvence skoro v reálném čase, takže vidíme, jak jeho kmeny nebo linie cirkulují,“ říká. Třeba většina případů na západním pobřeží USA je spojena s kmenem, který zanesl do státu Washington muž, jenž se vrátil z čínského Wu-chanu 15. ledna.
SPECIÁL: COVID-19 | Vše o nákaze, rady a tipy, jaké jsou příznaky
Šíření kmenů je možné vidět v animacích na webu NextStrain. Při jejich tvorbě využili autoři analýzy 1000 vzorků z 36 zemí pěti kontinentů. I vzhledem k množství nakažených je to jen pár promile, takže všechny cesty šíření ještě nejsou jasné.
„Virus mutuje tak pomalu, že kmeny si jsou v zásadě velmi podobné,” říká Chiu. Koronavirus mutuje desetkrát pomaleji než virus chřipky, dodal Kristian Andersen z výzkumného ústavu La Jolla. Proto se podle mnohých expertů v projevech příliš neliší. Podle Chiua tak není pravděpodobné, že by se u lidí nakažených různými kmeny projevy nemoci lišily.
Agresivnější kmen?
Odlišný názor ale zastává čínský vědec Tang Siao-lu z Pekingské univerzity, který se svými spolupracovníky identifikoval první dva kmeny – původní S, jehož genetická informace se odlišuje od viru u netopýrů jen o čtyři procenta, a nový L lišící se ve dvou párech bází. Ukázalo se, že se nakonec původní S šířil více, i když L měl být o něco agresivnější a šířit se rychleji, jak naznačovaly první výzkumy z Wu-chanu.
Nakonec se ale ukázalo, že ze 101 vzorků z konce února ze světa bylo jen 29 kmene L. S se zřejmě stihl rozšířit dříve. Až po něm měl přijít L, který měl být nebezpečnější. „Kmen L se zdá být vražednější, zatímco u S se projevují mírnější symptomy, kdy virus nechce zabít svého hostitele,“ uvedla doktorka Nicole Saphierová. Podle dalšího lékaře Iana Jonese ale agresivitou není myšleno, že více zabíjí. „Znamená to, že se snáze přenáší, ne že vyvolává horší nemoc,” řekl časopisu Newsweek.
I náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula v pondělí v rozhovoru pro ČT naznačil, že různé kmeny mohou mít v jednotlivých případech jinou intenzitu agresivity. Uvedl to na případu taxikáře, který byl prvním zdokumentovaným případem komunitního přenosu v ČR. Jeho stav zůstává velmi vážný navzdory léčbě remdesivirem.
Případ taxikáře
„Ono se ukazuje, a je to trochu spekulace, že v některých případech se ten virus chová jinak než v případech jiných. Je otázkou, jestli jsou to úplně stejné klony, nebo jestli je to nějaká varianta, která je trochu odlišná. Protože konkrétně u tohoto taxikáře se ten virus choval velmi agresivně. Postihl podobným způsobem i jeho nejbližší příbuzné. Nakazilo se od něj několik lidí,“ popsal Prymula případ pražského taxikáře.
Náměstek ministra zdravotnictví a předseda Ústředního krizového štábu Roman Prymula
Prymula proto hájí obezřetný postup při uvolňování protikoronavirových opatření. „Já teď spekuluji, nemáme to zmapováno, ale opravdu v některých případech se ten virus chová velmi mírně a ti lidé to téměř nepoznají a tady ty klinické projevy byly zcela zásadní,“ řekl k taxikářově případu.
Nezvyklé chování při nákaze
O viru SARS-CoV- 2 je toho zatím známo příliš málo, ukazuje se, že se v mnoha ohledech chová neobvykle. I k nákaze Covid-19 je potřeba určitá infekční dávka, která však není známá a je malá, stačí jen několik set nebo tisíc virionů, uvedl Willem van Schaik z univerzity v Birminghamu. Množství virů v těle pak určuje, jak moc je člověk nakažlivý.
Na rozdíl od chřipky ale závažnost průběhu u Covid-19 ale nezáleží na tom, jak velkému množství virionů byl člověk vystaven. Zdravotníci, kteří vyšetřovali epidemii Covid-19 v Lombardii, zjistili na více než 5000 případech, že u lidí s příznaky a bez příznaků není žádná odlišnost v tom, jak velkému počtu virionů byli vystaveni, uvedl New Scientist.
Potvrdili tak starší studii z Kuangčonské osmé lidové nemocnice ve Wu-chanu, kde každý den odebírali vzorky 90 nakažených. Bez ohledu na vážnost průběhu se množství viru nelišilo.
Až studie u nakažených v Nan-čchangu ukázala, že ti s vážnějšími příznaky měli více virů v nose, uvedl Leo Poon z Hongkongské univerzity. Ovšem opět to nic neřeklo o dávce, jíž byli při nákaze vystaveni.