Článek
Covid-19 a zvířata: výzkum stále probíhá
Současné důkazy sice naznačují, že SARS-CoV-2 pochází ze zvířecího zdroje, který ale ještě nebyl 100% identifikován, pravděpodobně jde o netopýra, některé studie hovoří i o cibetkách. K objasnění původní nákazy člověka však stále chybí dostatek důkazů.
Některé druhy zvířat už ale byly na nový typ koronaviru pozitivně testovány, přičemž infekce proběhla v důsledku blízkého kontaktu s lidmi nebo zvířaty infikovanými SARS-CoV-2, případně v laboratorních podmínkách za účelem experimentálních studií.
Nejen koronavirus. Člověka ohrožuje až 850 tisíc dalších zvířecích virů, varují vědci

Domácí mazlíčci jako potenciální přenašeči
Koronaviry představují velkou skupinou virů, které jsou jinak u zvířat běžné. Světová zdravotnická organizace zdůrazňuje, že lidé se těmito viry občas nakazí a nemoc se poté může šířit dále. Například SARS-CoV souvisel s cibetkami a MERS-CoV je přenášen velbloudy.
Přenesení nového typu viru SARS-CoV-2 ze zvířete na člověka lékaři dosud neevidují. Zvíře se ale může stát přenašečem v případě, že se mu virus dostane od nakaženého na srst a zvířete se pak dotkne někdo jiný.
Nákaza virem byla potvrzena u několika druhů, z domácích zvířat se jedná hlavě o kočky. Virus byl izolován také u psů, u kterých ale dochází jen k malému množení infekce a jsou tak pro nový typ koronaviru slepou uličkou. Z dalších šelem to pak byli například tygři a lvi v jedné newyorské zoo, laboratorně byli infikováni křečci nebo i různé druhy opic.
Pes, u nějž potvrdili koronavirus, po stresující karanténě pošel

Je třeba si uvědomit, že riziko infekce u domácích mazlíčků je nižší než u lidí. Hlavní příčinou jejich nákazy bývají jejich majitelé, proto se (hlavně v karanténě) doporučuje omezit kontakty typu olizování obličeje, sdílení jídla a podobně.
Nakažení norci: noční můra Dánska i dalších zemí
Povaha viru, jeho snadný způsob přenosu a vnímavost některých druhů zvířat k infekci vyvolává obavy, že by se tyto druhy mohly stát jakýmsi „uložištěm“ SARS-CoV-2. Vysoce vnímavým druhem k přirozené infekci je norek americký.
V České republice se farmy s norky nevyskytují, od roku 2017 je u nás chov zvířat za účelem získání kožešiny zakázán. V některých zemích Evropy je tomu ale jinak, a právě zde se stal norek zdrojem obav, které vedly až k likvidaci celých chovů.
V Dánsku vybijí celou populaci norků. Přenášejí koronavirus

Přirozená infekce SARS-CoV-2 u norků ve farmových chovech byla potvrzena v Dánsku, Nizozemsku, Itálii, Španělsku, Švédsku a kromě Evropy také v USA. Infekce může být symptomatická (klinické příznaky a zvýšená úmrtnost) nebo asymptomatická. Za primární zdroj infekce zvířat je považován přenos z infikovaných lidí.
U dánských norků virus zmutoval a poté se dostal opět na lidi. Tato mutace SARS-CoV-2 je označována názvem „cluster-5“ a vyskytla se převážně na kožešinových farmách na severu Jutska. Celá populace norků, která čítá až 17 milionů zvířat, byla proto preventivně zlikvidována.
Dánská ministryně se kvůli vybitým norkům rozplakala

Hlavním důvodem tohoto opatření je obava, že nákaza novou mutací by mohla ohrozit účinnost aktuálně vyvíjené vakcíny, jelikož se prokázalo, že „cluster-5“ je odolnější vůči protilátkám. Podle dánských zdravotních expertů ale není tato mutace koronaviru pro člověka nebezpečnější než jeho původní forma.