Koronavirus a jeho mutace: V čem je „indická“ horší než ty předchozí a jaké další známe

Během šíření v populaci viry přirozeně mutují a výjimkou není ani koronavirus SARS-CoV-2: ten dle vědeckých studií mutuje s frekvencí 1-2krát za měsíc. Dominantní se pak stávají typy s lepší schopností přenosu (transmise).

Dle britské BBC vznikly dosud během šíření nového typu koronaviru už tisíce jeho mutací, většina změn byla ale v podstatě nepostřehnutelná a bez většího významu. Významnější objevené mutace pak mají své odborné označení, veřejnosti jsou ale známé především podle země, kde byly poprvé identifikovány: bývají tak označovány jako britská, jihoafrická nebo například indická.

Od února 2020 převažuje v lidské populaci mutace viru označovaná jako D614G, která se objevila v Číně ještě před vyhlášením pandemie. Viry s touto mutací se při pokusech projevovaly snadnějším přenosem i produkcí větší virové nálože v horních cestách dýchacích, která se ale nešíří až do plic.

Varianta delta je o 40 až 60 procent snáze přenositelná než britská varianta B.117. Vyšší číslo uvedl 4. června jeden z poradců z vládní týmu expertu SAGE Neil Ferguson, ministr zdravotnictví Matt Hancock původně uváděl 40 procent.

WHO člení indickou variantu do tří linií:

V Británii byla označena za variantu vzbuzující obavy 7. května 2021, stejně tak ji 11. května označila Světová zdravotnická organizace WHO a v červnu to udělala i americká Střediska pro kontrolu a prevenci (CDC).

„Tato varianta je ještě mnohem nakažlivější než vysoce přenosné varianty, jako je britská (B1.117 označovaná jako alfa),” uvedla ředitelka CDC Rochelle Walenskyová. „Víme také, že i když používané vakcíny na ni zabírají, nechrání tolik jako u ostatních kmenů.“

Na jihovýchodě Velké Británie byla v září 2020 identifikována linie viru označovaná jako B.1.1.7 (dle WHO též VOC 202012/01). Na veřejnosti se informace o této mutaci objevily v prosinci, kdy byla v Londýně zodpovědná už za dvě třetiny nových infekcí. „Britská mutace“ koronaviru se objevila také v Česku, její výskyt potvrdil 18. ledna 2021 Státní zdravotní ústav.

Obavy pramení především z toho, že umí obelstít imunitní systém a oproti předešlým se tento typ dokáže mnohem lépe šířit – dle prvních zpráv až o 70 % rychleji než původní virus. Tato vysoce infekční varianta viru má pravděpodobně také větší smrtnost, a to až o 30 %. Počátkem roku 2021 byla rozšířená již ve 33 zemích světa.

Vysokou nakažlivost této mutace ukazuje vývoj pandemie v Irsku: to dříve patřilo k nejméně postiženým zemím, v první dekádě ledna 2021 se už ale stalo zemí s nejvyšším počtem nově nakažených na 100 000 obyvatel na světě. A více než polovinu nových případů infekce způsobila právě nová linie viru.

Ta sice nezpůsobuje vážnější průběh onemocnění, kumuluje ale neobvyklé množství dalších mutací a v souvislosti s její vysokou nakažlivostí se očekává zvýšení počtu úmrtí v důsledku exponenciálního růstu počtu nemocných.

Koronavirus SARS-CoV-2 se objevil také u zvířat: vlnu zájmu vyvolala nákaza norků na farmách v Dánsku, kde virus v tělech zvířat zmutoval a přenesl se zpět na lidi. Obavy vzbudil zejména virový typ s označením cluster-5, který vykazoval menší citlivost na protilátky.

Z obav o snížení účinnosti vakcíny se Dánsko rozhodlo k razantnímu kroku: celá populace norků chovaných na kožešinu a čítající až 17 milionů zvířat byla vybita.

Jak později uvedlo dánské ministerstvo zdravotnictví, od 15. září nebyly detekovány žádné další případy nákazy variantou cluster 5. Z toho důvodu Státní institut sér dospěl k závěru, že tato varianta koronaviru je s největší pravděpodobností vyhubena.

Nakažení norci byli podle Reuters vybíjeni i ve Španělsku, v USA a Nizozemsku. Nizozemská vláda se po několika zaznamenaných případech přenosu koronaviru ze zvířat na lidi rozhodla na konci srpna 2020 kožešinový chov norků úplně zakázat.

Velká Británie není jedinou zemí, kde se koncem roku 2020 objevila nakažlivější mutace koronaviru. Další je Jihoafrická republika, kde se šíří odlišná varianta než v Británii. I ta je ale nakažlivější a v některých oblastech se stala už převažující, uvedly list The Guardian a stanice BBC.

Zmutovaný kmen koronaviru objevený v Jihoafrické republice nese označení 501Y.V2 (někdy také B1351 či E484K) a veřejnost se o něm dozvěděla pár dní po „ohlášení“ britské mutace, konkrétně 18. prosince 2020.

Nový kmen koronaviru se objevil na samém začátku roku 2021 také v Japonsku. Podle serveru Nikkei Asia čtyři cestující infikovaní novým virem přiletěli do Tokia 2. ledna z Brazílie a ještě v příletové hale byli testováni jako pozitivní.