Článek
Manaus je hlavním městem státu Amazonas. Leží na soutoku Rio Negra a Amazonky, je významnou křižovatkou říčního systému a žije v něm zhruba polovina všech obyvatel Amazonasu.
Když se do města dostal nový typ koronaviru, hovořil starosta Virgilio Neto o „stavu absolutní kalamity”.
Na federální pomoc čekal Manaus dlouho, což ale není tak překvapivé. Vždyť ještě na konci dubna prezident Jair Bolsonaro opakoval, že koronavirem způsobená nemoc covid-19 je pouze „lehké nachlazení”.
Když se ale ve městě začaly kopat masové hroby, bylo jasné, že situace se zcela vymkla kontrole.
V Manausu museli kopat masové hroby.
„Onemocněli i někteří hrobaři, tak je problém s tím, kdo bude kopat hroby,” uvedl v dubnu starosta Neto.
Lůžka na jednotkách intenzivní péče byla z naprosté většiny obsazená, lidé umírali doma bez včasné lékařské péče. Mrtvá těla putovala do chladících vozů, v márnicích bylo plno.
V brazilském městě kopou masové hroby, prezident stále mluví o „lehkém nachlazení“
Od začátku pandemie se v Amazonas nakazilo přes 117 tisíc lidí a v souvislosti s koronavirem zemřelo 3600 z nich, jak uvádějí statistiky z Univerzity Johnse Hopkinse. V celé Brazílii se infikovalo přes 3,7 milionu lidí, více než 117 tisíc jich zemřelo.
Od přelomu dubna a května letošního roku, kdy byla situace ve městě nejhorší, začala ale křivka počtu hospitalizovaných klesat stejně jako počet úmrtí. A to poměrně dramaticky.
Zatímco koncem dubna bylo ve městě za jeden den hospitalizováno 83 lidí s koronavirem, začátkem srpna už to bylo pouze šest lidí. Patnáctého května evidovaly úřady 79 úmrtí za jeden den, pátého srpna zemřeli v souvislosti s koronavirem čtyři lidé. Otázka zní proč.
Kolektivní imunita?
Ačkoliv byla postavena polní nemocnice, nebyla zavedena žádná drakonická opatření. Ta, která zavedena byla, se kvůli jejich nedodržování často míjela účinkem.
Svoji roli by mohla hrát změna chování lidí a zvýšení počtu testovaných lidí, ale spekuluje se i o kolektivní imunitě.
K jejímu vytvoření je potřeba, aby si aspoň 60 až 70 procent obyvatel vytvořilo v těle protilátky. V Manausu ale podíl nepřesáhl ani 20 procent, jak uvedl server Washington Post.
Ve městě zemřely tisíce lidí.
„Manaus je velmi zajímavý případ. Existuje hypotéza, ale opravdu to je pouze hypotéza, že ve městě došlo v jednu chvíli k takovému vrcholu a komunitní přenos byl tak rozsáhlý, že to mohlo vyvolat jakousi kolektivní imunitu,” zamýšlí se Jarbas Barbosa da Silva z Pan American Health Organization (PAHO).
Omezit šíření nemoci se podle Barbosy dá sice dosáhnout okamžitými přísnými opatřeními, ta ale v brazilském městě chyběla. Pokles křivky nových případů nákazy a úmrtí tak zřejmě naznačuje „přirozenou dynamiku” nemoci.
„Je potřeba říct, že Manaus za to ale zaplatil obrovskou cenu. Během jara umíralo ve městě třikrát více lidí, než je obvyklé. To nebyla strategie, to byla katastrofa,” konstatoval da Silva.
Prodělali jste covid bez příznaků? Nejspíš můžete znovu rychle onemocnět, naznačuje studie
S myšlenkou kolektivní imunity se kalkuluje při masovém očkování proti nejrůznějším infekčním nemocem. Na základě matematických výpočtů, kdy se počítá s tím, kolik zdravých lidí nakazí jeden nemocný, jsou vědci schopni určit, kolik procent obyvatelstva je potřeba naočkovat, aby nedocházelo k šíření nemoci. Kupříkladu u vysoce infekčních spalniček se jedná až o 95 procent populace.
Ani vytvoření kolektivní imunity ale neznamená, že nemoc zcela vymizí. Počet nakažených však bude klesat. Důležitou a zatím nezodpovězenou otázkou zůstává, na jak dlouho si člověk proti koronaviru SARS-CoV-2 imunitu vytvoří.