Článek
Imunolog Vojtěch Thon z výzkumného centra Recetox Masarykovy univerzity v Brně upozorňuje, že k vytvoření kolektivní imunity proti SARS-CoV-2 nepřispějí jen naočkovaní, ale i ti, kteří si virovou infekcí prošli.
„Přitom ovšem ti, kteří již byli infikováni virem a až následně byli očkováni, se započítávají pouze jednou. Výše součtu obou uvedených skupin se pro získání kolektivní imunity v případě výskytu nových variant viru odhaduje mezi 70 a 80 procenty v populaci,“ sdělil Novinkám.
Určitě nemá smysl očkovat osoby, které covid prodělaly, a ještě mají známky imunity, jejichž výrazem (ne nutně ochranou) je jakýkoliv titr protilátek kdykoliv po prodělaném onemocnění
Podle Thona by se měla v první řadě doočkovat skupina seniorů, neboť bez vakcíny na covid-19 nejčastěji umírají. Web ministerstva zdravotnictví uvádí, že ve skupině nad 60 let bylo k 14. květnu vykázáno zatím 2,5 milionu očkování. Celkově pak ve všech věkových skupinách to bylo k 14. květnu 4,076 milionu očkování.
Centrum Recetox v březnu odhadovalo, že infekci SARS-CoV-2 virem v Česku prodělalo tak 4 až 4,5 milionu lidí. Jak však Thon uvedl, tyto množiny se mohou vzájemně částečně překrývat.
Zatím stačí první dávka
Podle Thona je důležité, aby ohrožené skupiny obyvatel dostaly zatím alespoň první dávku vakcíny. „Již první dávka začíná chránit po třech týdnech proti úmrtí a těžké formě nemoci. Současně však ti, kteří onemocnění covid-19 prodělali, nyní vakcínu tak rychle nepotřebují. Z odborných studií již víme, že paměťová imunitní odpověď přetrvává mnohem déle než 90 dní po prodělání covid-19,“ poznamenal Thon.
Očkování proti covidu-19 bude nutné zopakovat
„A že zde stačí jen jedna pomocná dávka vakcíny následně s větším odstupem, např. za půl roku, nejvhodněji před podzimem z důvodu sezónnosti viru. Takto se u nich předejde i nežádoucím účinkům. To vše máme již vypracováno v mezinárodních studiích např. z Francie a víme, že u těch, kteří byli infikováni, není potřeba dvou dávek vakcíny. Ty přitom mohou zachránit život těm, kteří infikováni nebyli a vakcínu z důvodu nedostatku nedostali,“ dodal.
Stejně tak může počkat i očkování lidí ve středním věku. „Odborně dále pro očkování střední generace platí, že ti, kteří onemocnění covid-19 ještě neprodělali a mají negativní paměťové protilátky proti SARS-CoV-2 viru a nesetkali se s infekcí, je vhodné chránit očkováním co nejdříve, avšak až ve chvíli, jakmile bude dostatek vakcín pro seniory, kteří potřebují ochranu přednostně a bez ní nejčastěji umírají,“ uvedl pro Novinky.cz imunolog.
Náhradníci aneb Jak se dostat k vakcíně
Připomněl, že vakcíny jsou postupně testovány i pro adolescenty a děti. „Také děti infekci přenášejí a započítávají se do celkového počtu populace v rámci dosažení kolektivní imunity. Ta pak závisí, jak výše uvedeno, též na vzniku a výskytu případných dalších nových virových variant, kterým dokážeme preventivně také čelit,“ dodal Thon.
| Jak je to u světových lídrů v očkování |
|---|
| V Izraeli už má ukončené očkování přes pět milionů lidí. Díky tomu nejsou zavedena opatření na celostátní bázi. V zemi platí model semaforu, jaký využívá například české ministerstvo zahraničí pro cesty mimo vlast. Jednotlivé lokality jsou řazeny od červené po zelenou barvu. |
| V zelených kategoriích je aktuálně drtivá většina lokací a život zde v zásadě běží bez jakýchkoli omezení. Ve vnitřních prostorách nadále platí povinnost nošení roušek, lidé by také měli dbát na hygienu a rozestupy. |
| Několik lokalit je zbarvených žlutě a jedna oranžově. Kompletní uzávěry určitých podniků či jiných služeb platí až od červené barvy, kterou ale není označena žádná lokalita. |
| Vysokou proočkovaností se může pyšnit také Velká Británie, která v pondělí 17. května vstoupí do třetí fáze rozvolňování. Otevřena budou nově například kina, vnitřní sportoviště či pohostinství. Do hledišť divadel či sportovních akcí se budou moci vrátit lidé, byť v omezeném počtu 1000 u vnitřních akcí a 4000 u venkovních. |
| Další uvolňování by mělo přijít 21. června. Je ale možné, že bude odloženo, protože v Británii se začíná rychle šířit vysoce přenosná indická mutace koronaviru, před kterou vědci varují. |
Epidemiolog Jiří Beran z Centra očkování v Hradci Králové za hlavní smysl očkování pokládá ochranu osob starších 65 let, které podle něj přispívaly v 92 procentech ke všem úmrtím na covid-19.
„Kdyby se podařilo tuto skupinu intenzivně a cíleně proočkovat ve vysokém procentu (okolo 90 procent), tak dramaticky poklesnou úmrtí na covid. Protože většina těchto osob umírá v nemocnicích, poklesl by velmi výrazně i počet hospitalizací,“ napsal Novinkám.
„Bohužel po čtyřech měsících očkování přispívají osoby starší ke všem úmrtím ne v 92 ale 90 procentech a také ještě i přes vysokou proočkovanost nejsou očkovány ty správné osoby např. s chronickým onemocněním. Nepomůže tomu jakékoliv zvýšení proočkovanosti u osob mladších 50 let. Smysl má ještě očkovat osoby starší 50 let a také všechny s chronickým onemocněním,“ dodal Beran.
Vakcíny proti koronaviru chrání i novorozence, ukazují studie
Podle jeho názoru totiž už většina mladších osob onemocnění prodělala a je podle posledních výzkumů z Velké Británie chráněna stejně jako osoby očkované.
„Určitě nemá smysl očkovat osoby, které covid prodělaly a ještě mají známky imunity, jejichž výrazem (ne nutně ochranou) je jakýkoliv titr protilátek kdykoliv po prodělaném onemocnění,“ míní Beran. „Měly by se očkovat cíleně osoby, které covid neprodělaly a mají zájem se očkovat, a osoby s chronickými nebo jinými onemocněními, které by mohly být ohroženy těžkým průběhem nebo úmrtím,“ dodal.
Děti bych neočkoval, říká Beran
Děti by Beran neočkoval, místo toho by se snažil zvýšit proočkovanost rizikových skupin. „Děti mají lehký průběh a je lepší, aby onemocnění prodělaly. Děti jsou vnímavé, ale nejsou ohrožené. Senioři jsou vnímaví a ještě ohrožení,“ dodal.
Imunita po prodělaném covidu je o něco silnější než po vakcíně
Zdůraznil, že cílem není zastavit epidemii, ale zabránit přeplnění nemocnic a zbytečným úmrtím. „Virus tady je a bude a bude cirkulovat tak jako tak, nebo bude bezpříznakově kolonizovat lidi. Takže očkováním celé populace se významně nezabrání cirkulaci mutací, ale musí být očkovány osoby z rizikových skupin,“ uzavřel.
Hel varuje před reinfekcí
Oproti tomu biochemik Zdeněk Hel z univerzity v americké Alabamě citoval na Facebooku studii z časopisu Lancet a upozornil, že prodělání covidu k získání protilátek proti opětovné infekci nemusí stačit.
Očkování pacientů po prodělání covidu-19 podle jeho názoru zvyšuje imunitní ochranu nejen proti možné reinfekci identickým virem, ale i proti agresivnějším mutacím.
Kvůli odmítání vakcinace hrozí návrat již vymýcených chorob
„12 procent pacientů nezískalo dostatečnou hladinu protilátek. U 27 procent pacientů byl zaznamenán rychlý pokles neutralizačních protilátek pod hladinu předpokládané imunitní ochrany během 3 až 6 měsíců po infekci. 28 procent pacientů vykazovalo relativně pomalý pokles a 34 procent pacientů si zachovalo vysoké hladiny neutralizačních protilátek po dobu 6 měsíců trvání studie,“ napsal Hel.
„Na základě těchto dat autoři vyvozují vysokou variabilitu těchto trvání protilátkové odpovědi, která může u některých pacientů poskytovat imunitní ochranu po dobu 40 dnů či méně, zatímco u jiných může přetrvat po mnoho let,“ dodal.