Článek
Analýzou 3080 osob ve Spojených státech vědci zjistili, že existuje spojitost mezi místy, kde je ve vzduchu větší množství miniaturních pevných prachových částic známých jako PM2,5 (tzv. jemné částice), a vyšší mírou úmrtnosti kvůli novému typu koronaviru.
Jednoduše řečeno, lidé dlouhodobě vystavení znečištěnému ovzduší jsou při nákaze tímto virem zranitelnější, upozorňuje agentura AP.
Mrtvá těla čekají v nemocnici v New Yorku na chodbách, nestíhají je odvážet
Určitou souvislost mezi prachovými částicemi v ovzduší a úmrtím či alespoň vážnějším průběhem covid-19 mapují odborníci už několik týdnů.
Analýza z Harvardu je podle listu The New York Times první celostátní studií, která na základě statistik ukazuje „velké překrývání“ mezi úmrtími na covid-19 a jinými chorobami spojenými s tím, když je organismus vystaven prašnému prostředí.
O 15 procent větší pravděpodobnost smrti
„Vše nasvědčuje tomu, že dlouhodobé vystavení znečištěnému ovzduší skutečně zvyšuje zranitelnost vůči působení viru SARS-CoV-2,” konstatují autoři studie.
A to i když se zohlední jiné faktory jako např. hustota obyvatelstva či kouření cigaret.
Koronavirus přežije ve vzduchu tři hodiny, tvrdí američtí vědci
U toho, kdo žije po desetiletí v hodně znečištěném prostředí, je podle vědců o 15 procent vyšší pravděpodobnost úmrtí v důsledku nákazy koronavirem než u člověka, který žije v prostředí, kde je v úhrnu o jednu jednotku (jeden mikrogram na metr krychlový) prachových částic méně.
Studie kupříkladu také určila, že kdyby newyorský Manhattan snížil svou průměrnou hladinu prachových částic o jeden mikrogram na metr krychlový za posledních 20 let, čtvrť by s největší pravděpodobností nyní hlásila o cca 250 úmrtí méně.
Šíření koronaviru může napomáhat znečištěné ovzduší, tuší vědci
Existuje také hypotéza, že by i samotné šíření koronaviru mohlo souviset se znečištěním ovzduší.
K tomu, že by se virus SARS-CoV-2 mohl přenášet i za pomoci prachových částic, dospěli v březnu italští experti, když se snažili přijít na to, proč se virus šíří mnohem rychleji na severu Itálie - konkrétně v industrializované Pádské nížině - než v jiných částech země.
Výzkumníci zjistili, že denní bilance potvrzených případů nákazy v severní Itálii úzce souvisí s úrovní znečištění. Hypotéza italských expertů se kloní k vysvětlení, že pevné částice v ovzduší mohou virus přenášet na svém povrchu. V Pádské nížině je těchto částic podstatně více než ve zbytku země.
Nabízí se ovšem i jiná vysvětlení této korelace, třeba to, že vysoká koncentrace prachových částic v ovzduší zvyšuje náchylnost k nemocem.
SPECIÁL: COVID-19 | Vše o nákaze, rady a tipy, jaké jsou příznaky
