Článek
Vědci pod vedením Ignazia Marii Violy se ve svém experimentu zaměřili pouze na velké kapénky. „Kapénky jsou primární přenosovou cestou pro SARS-CoV-2. Důkazy naznačují, že přenos viru může být omezen zakrýváním obličeje, ale opravdu silné důkazy chybějí,“ uvádějí autoři studie publikované minulý pátek. Nutno podotknout, že vydaná práce dosud neprošla recenzním řízením.
Během experimentu vědci použili jak lidské dobrovolníky, tak figuríny, které imitovaly kašlání a vystřikovaly fluorescentní kapénky. Následně porovnávali počet kapének, které dopadly na sklo položené na stole v různých vzdálenostech.
Spoléhat se na roušky je nebezpečné, tvrdí švédský epidemiolog
Vědci simulovali mluvení a kašlání bez roušky, s chirurgickou rouškou a s rouškou vyrobenou z běžné tkané bavlny (mezery mezi vlákny byly 50 mikrometrů). Výsledky experimentu podle autorů jasně ukázaly, že jak chirurgické, tak běžné látkové roušky mají na šíření kapének jasný dopad.
„Odhadujeme, že osoba stojící dva metry od člověka, který kašle bez roušky, je vystavena více než tisíckrát většímu množství kapének, než když stojí od kašlajícího člověka s rouškou ve vzdálenosti pěti centimetrů,“ uvádí autoři.
Nošení roušek pomáhá proti koronaviru víc než jiná opatření, naznačuje studie
„Jednoduchá zpráva našeho výzkumu zní: Roušky fungují,“ uvedl profesor Paul Dogard z Edinburské univerzity. Vědci nicméně dodávají, že jejich experiment se soustředil pouze na velké kapénky a ne na aerosol (drobné kapénky o maximální velikosti 30 mikrometrů, které se dokážou ve vzduchu udržet i hodiny), který zejména běžné látkové roušky zachytávají špatně. To dokazuje například oxfordská studie.
Zatím podle nich totiž není jasné, jak moc se aerosol podílí na šíření koronaviru. Podotýkají, že pokud by se v budoucnu prokázalo šíření pomocí aerosolu jako jedno z hlavních, výsledky jejich experimentu by efektivitu roušek mohly přecenit.
