Článek
„Teď je to hodně špatné,“ popsala Právu žena s tím, že jedním z největších problémů je nyní jídlo. Podle svých slov sežene za týden někdy dva, někdy pět klientů.
„Kdyby nebylo Spolku Ulice (plzeňský spolek zaměřený na pomoc narkomanům a lidem živícím se prostitucí – pozn. red.), který nám dává potravinové balíčky, tak by to bylo ještě horší. My neumřeme na ten vir, ale hlady,“ poznamenala.
Živit se tímto způsobem začala Jana P. před rokem v zimě poté, co s přítelem onemocněli zápalem plic, vyhodili je z práce z fabriky na Borských polích a následně i z ubytovny. „V tu chvíli se nedalo dělat nic jiného. To, co vydělám, je pro nás hlavní příjem,“ řekla.
Normálně si podle svých slov vydělá za dva dny třeba i šest tisíc, nyní má ale klientů málo, a to i proto, že v důsledku současné krize nejezdí zahraniční klienti. „Jsou dny, kdy neseženu nikoho,” popsala.
Zákazníky hledá Jana P. – podobně jako řada dalších, kteří se živí stejným způsobem – na trase podél Domažlické ulice. „Někteří stálí zákazníci pořád jezdí, ale není jich mnoho,“ podotkla.
Městská i státní policie jsou vůči nim prý relativně tolerantní. „Chovají se docela v pohodě, hlavně nás upozorňují. Když řeknou, že máme do půl hodiny vypadnout, tak jdeme, nechceme nikoho provokovat,“ vylíčila.
Se sociálními pracovníky ze Spolku Ulice se potkala před rokem právě na Domažlické trase, když tam pracovníci vyměňovali injekční stříkačky – žena i její přítel jsou oba závislí na pervitinu.
„Teď mi pomáhají zařídit doklady, pomáhají ale víc, než by museli. Dávají nám ty potravinové balíčky, mění jehly a snaží se nám pomoct na úřadech zařídit všechno možné,“ popsala žena.
Rozsah služeb pro lidi bez domova, mezi které Jana P. i její přítel patří, je teď také značně omezený. Dříve se například chodili umýt do K-centra, tedy kontaktního centra pro drogově závislé, kde se teď ale musí objednávat, takže jim to ne vždy vyjde. Proto musí někdy zvolit i jiný způsob, jak udržet základní hygienu.
„Zajdeme do většího obchoďáku a tam se umyjeme na záchodech pro invalidy. Už se stalo, že na nás přišli a vyhodili nás,“ popsala žena.
V budoucnu, až pomine současná krize, plánuje pár z České republiky odjet. „Nevím ještě kam, ale hlavně pryč,“ uzavřela žena.