Článek
Tento výzkum, který započítal úmrtí z celkového počtu nakažených včetně nenahlášených případů, naznačuje, že plicní choroba covid-19, kterou koronavirus způsobuje, zabíjí asi 0,3 až 1,5 procenta nakažených lidí. Většina studií zpřesňuje tento podíl na 0,5 až jedno procento. To znamená, že z každých 1000 nakažených lidí pět až deset průměrně zemře.
Tento odhad naznačuje, že nový koronavirus je smrtelnější než běžná sezonní chřipka, ale není tak smrtící jako ebola a další nakažlivé nemoci, které se objevily v posledních letech. Koronavirus zabíjí více lidí než smrtelnější nemoci částečně proto, že je nakažlivější.
„Nejde jen o to, jaká je úmrtnost mezi nakaženými. Jde také o to, jak nakažlivá daná choroba je, a covid-19 je velmi nakažlivý,“ řekl Eric Toner, lékař pohotovostní medicíny a vědec Střediska Johnse Hopkinse pro zdravotní bezpečnost, který studuje připravenost zdravotní péče na epidemie a nakažlivé choroby. „Právě kombinace úmrtnosti a nakažlivosti dělá z covidu-19 tak nebezpečnou chorobu,“ dodal.
Virem SARS-CoV-2 se po celém světě nakazilo více než 14,7 milionu lidí, z nichž více než 609 tisíc zemřelo – téměř čtvrtina v USA, jak vyplývá z údajů Univerzity Johnse Hopkinse. To znamená, že z potvrzených případů na světě zemřelo zhruba 4,2 procenta nakažených.
Procento úmrtí mezi potvrzenými případy nákazy je vyšší než procento úmrtí mezi celkovým počtem nakažených, protože mnoho mírnějších a asymptomatických případů covidu-19 se do statistik nedostane, uvádějí vědci.
V červnu oficiální činitelé amerických Středisek pro kontrolu a předcházení nemocí odhadli, že na začátku května na každý potvrzený případ covidu-19 připadlo zhruba deset nepotvrzených.
Aby získali údaje pro zjištění úmrtnosti, vezmou někteří vědci počet známých případů nákazy a obětí a pak odhadnou podíl nepodchycených nebo asymptomatických případů. Ovšem i v počtech obětí mohou chybět nezjištěné případy lidí, kteří zemřeli s covidem-19, a také to musí vědci vzít v úvahu.
Jiní vědci zakládají své odhady na výsledcích testů protilátek, které zkoumají krev účastníků a zjišťují, zda byli nakaženi. Ale i údaje z testování protilátek mají své nedostatky, protože se vědci stále ještě snaží pochopit imunitní reakci na virus.
Úmrtnost se liší – a často výrazně – v závislosti na takových faktorech, jako je věk, pohlaví a zdravotní stav. Přístup ke zdravotní péči a její kvalita také mohou hrát roli.
Poměr úmrtnosti kolem 0,6 procenta je šestkrát vyšší než 0,1 procenta u běžné sezonní chřipky. Nemoci, jako je SARS, MERS či ebola, jsou mnohem smrtelnější – úmrtnost na ně dosahuje zhruba deset až 50 procent. Na tyto nemoci ale zemřelo mnohem méně lidí než na covid-19, protože nejsou ani zdaleka tak nakažlivé nebo rozšířené; na SARS zemřelo 774 lidí, na MERS 858 a ebole podlehlo více než 11 300 lidí.