Jak funguje chytrá karanténa

Rozhodně to není vojenský špionážní systém, kde se zobrazí všichni lidé s telefonními čísly. Na monitoru svítí takzvaná vzpomínková mapa, na ní modrá kolečka v místech, kde se dotyčný v daný den pohyboval. Je patrné, že dotyčný člověk pobyl v Praze, pak jel po dálnici na Plzeň, zastavil u benzinové stanice a delší dobu se zdržel v Plzni.

„Jsou to data jen od mobilních operátorů, data z platebních karet nejsou zapojená. Vidíme, kde se pohyboval telefon. Pokud je kolečko větší, strávil v daném místě člověk více hodin. Největší je kolečko v práci a v místě bydliště,“ ukazovala pracovnice hygieny na mapě. Puntík velikosti špendlíkové hlavičky značí třeba desetiminutovou zastávku u pumpy, trochu větší může být nákup, asi centimetrové kolečko pobyt v zaměstnání.

S žádnou další mapou jiného člověka ani s jinými čísly se mapa nakaženého nespojuje. Pouze na základě vyznačených míst v mapě si nemocný vzpomíná, kde všude byl a koho tam mohl potkat. Tomu předchází telefonický hovor s hygienikem, který nejprve člověku oznámí diagnózu, vyptá se na stav, příznaky, pracoviště či lékaře a zeptá se na souhlas s poskytnutím údajů od operátora.

„Když člověk souhlasí se zpracováním mapy, může se první hovor ukončit a zhruba do hodiny máme od operátora mapu zachycující pohyb nemocného,“ uvedla vedoucí epidemiologického oddělení Dana Taclová.

Pak přichází druhý hovor. V něm už se s pomocí mapy nemocný rozpomíná, kde všude byl a s kým se setkal. Pro epidemiology je významný přímý kontakt tváří v tvář trvající alespoň čtvrt hodiny. Tam je riziko nákazy vyšší. Telefonisté zapisují údaje, na které si člověk vzpomene, a berou si kontakt na možné další nakažené.

„Nejdéle po šesti hodinách od tohoto hovoru mapa zachycující pohyb dané osoby mizí, takže už ji nemáme k dispozici,“ snažila se rozptýlit veškeré obavy ze zneužití podkladů epidemioložka. Většina lidí dává s vytvořením mapy souhlas. „Dneska nám odmítla jen jedna starší paní,“ doplnila pracovnice hygieny.

Pak nastává třetí fáze. Medici z vysoké školy pomáhají na hygieně obvolávat všechny dohledané a zapsané kontakty nakaženého. Od koho se člověk mohl nakazit, to nesmí prozradit, ale lidé už to mnohdy vědí.

„Většinou už to vědí, přímo od nemocného. Když ne, bývají dost překvapení, ale jsou většinou rádi, že se jim věnujeme a vysvětlíme, co dál,“ podělila se o zkušenost studentka medicíny pracující pro armádu.

K těmto lidem, kteří se mohli nakazit, pak hygienici posílají mobilní odběrovou stanici, tedy sanitku se zdravotníky, která provede odběr, aby se potvrdila či vyvrátila nákaza. Hygienici ve středočeské centrále v Praze mají nyní k dispozici tři armádní mediky, kteří pomáhají obvolávat kontakty s nakaženým a jejich lékaře, aby měli nad člověkem putujícím do karantény přehled. Civilní medici už tady svou službu skončili.

Další medici pracují v regionu v někdejších okresních městech. Tu a tam při telefonování tvrdě narazí, když se někdo začne rozčilovat kvůli nařízené karanténě. „Naštěstí to není tak často,“ ujistila budoucí lékařka.

V posledních dnech se objevilo několik ohnisek nákazy například na ubytovnách dělníků. „Z toho máme trochu obavu, že se bude nákaza šířit hodně mezi sezonními zahraničními pracovníky. Ale zase na druhé straně jsou poměrně uzavřená komunita, pohybují se často jen mezi prací a ubytovnou, takže nákazu nešíří jinam,“ mínila Dana Taclová.

V případech nákazy u určitých zaměstnavatelů si hygienici pochvalují spolupráci s firmami. „Samy firmy mají zájem na tom, aby se nakažení podchytili a eliminovali, takže velmi vstřícně spolupracují a pohyb lidí se dá dohledat,“ uvedla epidemioložka. Komunikace přímo se zahraničními dělníky a vytváření jejich map pohybu jsou podle ní hlavně kvůli jazykové bariéře nereálné. Proto se spolupracuje se zaměstnavateli a pracovními agenturami.

„Žádná nechce, aby se na ni ukázalo, že má nemocné, takže i agentury celkem spolupracují,“ dodala Taclová. Projekt chytré karantény převezme 25. května ministerstvo zdravotnictví, přesun včera schválila vláda.