Přehledně: Jak pomáhají živnostníkům jinde v Evropě

Německo

Spolková republika Německo pro lidi se svobodnými povoláními (herci či výtvarní umělci), osoby samostatně výdělečně činné, ale také malé firmy připravila okamžitý finanční příspěvek. Jeho výše se liší podle velikosti firmy.
Firma do devíti zaměstnanců by měla získat až 9000 eur (247 500 korun)
Společnost do deseti pracovníků až 15 tisíc eur (412 500 korun).
O tuto podporu může požádat také zemědělec a farmy se zemědělskou výrobou do deseti zaměstnanců.
Pomoc je jednorázová, nemusí se vracet a bude se vyplácet po dobu tří měsíců. Spolková vláda vyčlenila na tuto pomoc 50 miliard eur (1,377 bilionu korun).

Peníze by měly podnikatelům a živnostníkům pomoci překlenout akutní nedostatek financí pro provozní náklady, jakými jsou například nájemné komerčních prostor, leasing, půjčky na obchodní prostory nebo sazby leasingu. Pokud jde o soukromé náklady dotčených, jako jsou například nájemné bytu, nebo platby za energie, tam by měla plynout pomoc prostřednictvím dávek v nezaměstnanosti.

Úřady upozorňují, že formuláře jsou jednoduché a žádosti nebudou provázet komplikace v dokládání výše majetku po dobu šesti měsíců. To samé by se mělo týkat příspěvku na dítě. Ani tady nebudou úřady vyžadovat potvrzení o výši majetku za posledních šest měsíců, uvádí ministerstvo hospodářství.

Maďarsko zatím neuvažuje o uvolňování restrikcí v souvislosti s šířením nákazy SARS-CoV-2. Premiér Viktor Orbán oznámil, že vrchol pandemie lze očekávat na počátku května, do té doby se nic měnit nebude.

Vláda na pomoc živnostníkům zavedla možnost odkladu splátek úvěrů pro fyzické osoby, podnikatele a podniky. Do června nemusí platit odvody za zaměstnance v oblasti turistiky, restauračních zařízení, organizátoři kulturních a sportovních akcí, taxikáři, kadeřníci a další.

Stát uhradí tříměsíční mzdu do výše 70 procent v případě zaměstnavatelů, kteří v důsledku opatření proti koronaviru museli omezit nebo přerušit výrobu. Podmínkou je, aby zaměstnavatel nepropouštěl.

Maďarská vláda vyčlenila na podporu podniků a malých živnostníků celkem 100 miliard forintů (7,7 miliardy korun).

Slovensko rozšířilo program kompenzací negativních ekonomických dopadů na malé, střední i velké podniky. Stát bude proplácet 80 procent mzdy zaměstnanců firem, které musely v době pandemie uzavřít své provozy. Opatření vyjdou na několik set milionů eur.
Jedna firma bude moci čerpat v rámci zmíněného programu maximálně 800 tisíc eur (21,5 milionu Kč).
Stát poskytne příspěvky ve výši 180 až 540 eur (4900 až 14 700 korun) měsíčně v závislosti na poklesu tržeb. Kabinet chce tímto opatřením zabránit masovému propouštění.
Bankovní domy umožní klientům odklad splátky úvěrů včetně hypoték o šest až devět měsíců.
Podle odhadů celková suma pobídek za březen a květen dosáhne 834,4 milionu eur (22,7 miliardy korun).

Malým a středním podnikům, které utrpěly nebo očekávají ztrátu příjmů nejméně 30 procent, poskytne Dánsko prostřednictvím investičního fondu dánského státu 70procentní záruku na nové bankovní půjčky. Prostřednictvím těchto záruk Dánsko počítá s tím, že podpoří malé a střední podniky celkově 25 miliony dánských korun (zhruba 92 milionů korun českých).
Do 8. července bude stát proplácet 75 procent mzdy, maximálně však 30 tisíc dánských korun (asi 110 tisíc korun českých), zaměstnancům firem, které potkala kvůli koronaviru finanční krize. Zbylých 25 procent bude hradit zaměstnavatel a zaměstnanec je povinen vzít si nejméně pětidenní dovolenou.
Dánsko také prodloužilo živnostníkům čas pro placení daní a dalších závazků o jeden až čtyři měsíce.

Norsko jde cestou tří fází finančních opatření. V první fázi vláda zavedla cílená opatření k rychlému zvládnutí akutních finančních výzev, jako je zajištění příjmů zaměstnanců a likvidity podniků.
Ve druhé fázi vláda zavádí balíčky zaměřené na zaměstnance a firmy, kteří ztratili část svých příjmů v důsledku opatření proti šíření koronaviru a kontrole infekce.
Ve třetí fázi zavede Norsko opatření, která pomohou propuštěným nebo nezaměstnaným lidem, aby se rychle vrátili do práce, a posílili tak hospodářskou aktivitu země.
Podle ministra financí Jana Toreho Sannera počítá Norsko s tím, že na pomoc firmám poskytne až 310 miliard norských korun (asi 736 miliard korun českých). Částka by se měla napůl rozdělit mezi velké podniky a malé až střední.

Vláda premiéra Borise Johnsona, který byl sám nakažen koronavirem a ležel na jednotce intenzivní péče, zatím nehodlá uvolňovat opatření. Nouzový stav v zemi bude trvat nejméně další dva týdny.
Živnostníci ve Velké Británii dostanou 80 procent měsíčního příjmu až do 2500 liber (76 700 korun) měsíčně, a to minimálně po dobu tří měsíců.
Ministerstvo již dříve oznámilo, že doplatí až 2500 liber měsíčně na mzdy zaměstnanců, kteří jsou v důsledku epidemie na nucené dovolené.

Britské společnosti, které kvůli koronaviru musely přerušit nebo omezit svou činnost, podpoří vláda v rámci „koronavirového úvěrového systému” až 10 biliony korun. Tyto půjčky a záruky odpovídají 15 procentům hrubého domácího produktu.
Bank of England poskytla uvolnění 200 miliard liber (asi 6,3 bilionu korun) a úrokové sazby snížila na 0,1 procenta, což je historické minimum.
Spojené království také oznámilo zdvojnásobení své půjčky do programu na snížení chudoby a růst důvěry Mezinárodního měnového fondu. Celkový příspěvek Británie tak dosáhl 4,4 miliardy liber (zhruba 139 miliard korun).