Imunolog Stříž: Prodělání omikronu může být výhodné

I když se omikron velmi rychle šíří a tím vytlačuje v Evropě předchozí variantu delta, tak průběh infekce bývá zpravidla o něco mírnější. Tím, že postihuje spíše horní dýchací cesty a méně postihuje plíce, tak se projevuje většinou jako rýma, bolesti v krku, mírný kašel. Jako běžná respirační viróza.

Ve Velké Británii má variantu omikron už 96 procent osob s koronavirovou infekcí a jejich počty jsou extrémně vysoké. Nezaznamenali tam ale zatím tak dramatický nárůst v hospitalizacích nebo úmrtích, jako byl u předchozí varianty delta. Ani v počtu pacientů na JIP.

Je sice předčasné dělat závěry, protože nemocnice se začínají plnit až s odstupem po nárůstu nových případů, ale zatím to vypadá docela slibně. Podobná situace je i v Belgii, Dánsku, Španělsku, kde bude také varianta omikron brzy převažovat.

Kéž by tomu tak bylo. Jsem od začátku pandemie toho názoru, že by měl SARS-Cov-2 postupně zmutovat do té míry, aby se zařadil mezi ostatní respirační koronaviry, které tu v zimě míváme běžně.

Na druhou stranu jsou mírné příznaky omikronu zatím v Evropě evidovány v populacích s vyšší proočkovaností. Ve Velké Británii nebo v Dánsku má padesát procent populace už třetí dávku vakcíny. To je asi dvojnásobek toho, co v České republice.

Ale věřím, že omikron by opravdu mohl být tou variantou, na kterou čekáme, pokud bude pacientům působit jen běžná respirační onemocnění a nepřijde nějaká horší varianta. Situace by se mohla snad konečně normalizovat.

Není to úplně jednoznačné. Většina vyspělých států razí nyní strategii třetí dávky vakcíny podávat všem a zdá se, že to má efekt. Ale je určitě důležité, aby přednostně dostali třetí dávku rizikoví pacienti, pro ně je vakcína nezbytná.

Pakliže nemáte klinické příznaky, tak infekce probíhá pravděpodobně jen s malým množstvím viru. To pak zásadní riziko není. Kdybyste měla zvýšenou teplotu, tak to byste určitě na vakcínu neměla chodit.

Ne… Protilátky proti předchozím variantám viru bohužel nemají schopnost účinně bránit proti omikronu. Takže nyní do určité míry ztrácí na významu, i když stále zůstávají známkou prodělané nemoci.

Optimální by bylo mít k dispozici variantu vakcíny, která by byla cílená přímo na omikron nebo na širší spektrum vazebných míst než vakcíny, co máme dnes k dispozici.

Na příští sezonu na podzim bych čekal, že by mohly být i nové vakcíny, jinak cílené. Do té doby se alespoň musíme spokojit s tím, že třetí dávky těch současných vakcín výrazně zvyšují ochranu i proti omikronu, zejména proti těžkým průběhům, které zatím nelze zejména u rizikových a neočkovaných osob vyloučit.

Ale máme dobrou zprávu. Tento týden vyšla studie, v níž se měřila neutralizační schopnost sér u pacientů, kteří prodělali omikron. Zjistilo se, že protilátky proti omikronu by nás mohly chránit i proti předešlé variantě delta a možná i proti jiným variantám viru.

Když se podaří úspěšně zvládnout nyní začínající vlnu, tak to do určité míry výhodné může být. Stejně se tomu při vysoké nakažlivosti této varianty asi nikdo nevyhneme. Je docela možné, že touto infekcí nakonec projdeme skoro všichni. Jen by bylo dobré, aby to nebylo u všech najednou.

Přesně tak. Pokud by během několika málo dnů onemocněly desítky či dokonce stovky tisíc osob, tak by se i při nižším procentu těch, co by potřebovali hospitalizaci, opět zaplnily nemocnice s dalším odložením plánovaných výkonů. I když se předpokládá s ohledem na jiné státy, že by současná vlna měla být výrazně kratší, i tak může fungování zdravotnického systému dočasně paralyzovat. Samozřejmě doufám, že k tomu nedojde.

Právě relativně vysoký počet neočkovaných rizikových osob je faktorem, který může začínající vlnu infekce omikronem u nás zásadně ovlivnit. Na spolehlivou předpověď nemáme zatím dostatek dat.

Také u imunodeficientních pacientů bych se měl velmi na pozoru, ti mohou mít vážný průběh onemocnění i u infekcí mikroorganismy, které máme běžně v sobě, jako je např. cytomegalovirus nebo EB virus. Smrtnost na předchozí varianty nového koronaviru byla u osob po orgánových transplantacích několikanásobně vyšší oproti běžné populaci.

Problém je i v tom, že se u této varianty nemůžeme spolehnout na podání zatím využívaných monoklonálních protilátek a jsme tak zatím odkázáni převážně na antivirotika.

To vycházelo ze zpráv z Jižní Afriky, kde bylo více hospitalizovaných mladých. Ale je to dáno také složením tamní populace, mezi mladými se virus rychleji šířil, hospitalizace byly převážně krátkodobé, možná někdy zbytečné. Pokud vím, tak data z Velké Británie horší průběh u mladých zatím nepotvrzují.

To by bylo věštění. Pokud vím, tak zatím žádné známky počínající chřipkové epidemie nejsou. V USA se loni hodně báli, že přijde chřipka společně s covidem, dost tím strašili i v jejich tisku.

V loňském roce se totiž ukázalo, že je možné prodělat chřipku i covid současně a že je pak průběh nemoci horší a takový pacient může i zemřít. Loni ale koronavirus chřipku zcela vytlačil a ta se naštěstí nedostavila. A doufám, že letos také nepřijde. Soutěž o akutní lůžka mezi chřipkou a koronavirem je to poslední, co bychom potřebovali.