Imunolog: Běžný alergik se očkování bát nemusí

Pokud vím, tak tam se toto doporučení týká jen alergiků, kteří za sebou mají anafylaktickou reakci, tedy život ohrožující stav. A v Británii to vztahují nejen na alergie po vakcínách, ale i na potraviny a léky. Je to přísnější než jinde ve světě včetně ČR. My pokládáme za absolutní kontraindikaci alergii na některou složku vakcíny.

Na druhé straně je určitě dobré vědět o potenciálně rizikových pacientech a věnovat jim větší pozornost. Konkrétně u nás v IKEM dáváme před očkováním dotazník, ve kterém se ptáme i na to, jestli pacient prodělal alergickou reakci vyžadující nemocniční péči. Očkování běžných alergiků, například se sennou rýmou, atopickým ekzémem, dobře zaléčeným astmatem, bych se ale nebál. V tom je konsenzus i ve všech odborných společnostech ve světě.

Když pacient nemá reaktivitu na některou složku vakcíny, tak bych ho nejspíše nepokládal za vyloženě rizikového, pakliže k reakci nedošlo v nedávné době. Někdy vznikají reakce na potraviny i na podkladě zkřížených reaktivit na pylové alergeny.

Nějakou formu potravinové alergie má řada alergiků. Ale v případě každé těžší alergické reakce je důležité o těchto pa­cientech vědět a věnovat jim pozornost, případně zvážit i preventivní antialergickou léčbu.

Zatím neexistují žádná jednoznačná doporučení. Pacienti se mě často v ambulanci ptají, jestli se mohou nechat vakcinovat proti covidu, nebo ne. CDC, což je nejvyšší zdravotnický úřad v USA, upozorňuje, že pacienty s autoimunitními chorobami sice je možno vakcinovat, ale nejsou v souvislosti s očkováním proti koronaviru žádná dostupná data o bezpečnosti této vakcinace.

Víceméně ano. A ještě opatrnější jsou Kanaďané, kde jejich vládní komise pro vakcinaci nedoporučuje rutinní podávání vakcíny na covid u autoimunit a připouští ji jen v případě, že benefit očkování převáží možná rizika. Obě tato doporučení vyšla koncem prosince. Jsou také v souladu s oficiálním postojem České společnosti alergologie a klinické imunologie.

Existují obavy z toho, že by teoreticky mohla vakcína vy­volat zánětlivou reakci a zhoršit průběh choroby. Ale přesně to nikdo neví. Teprve teď v Bethesdě v USA nabírají dobrovolníky s autoimunitami, aby proběhla klinická studie k posouzení rizik očkování proti covidu u těchto pacientů.

Studie má začít v lednu a má trvat tři roky, plánují sledovat 350 osob. Tyto studie jsou nesmírně důležité, aby bylo jasné, jaké opravdu reálné riziko je. Já si myslím, že u většiny pacientů bude hrozba infekce koronavirem převažovat nad riziky vakcíny.

U běžných alergiků, co mají sennou rýmu, zaléčené astma, atopický ekzém, probíhá covid podobně jako u těch, co alergičtí nejsou. U pacientů s autoimunitními nemocemi máme sice dat méně, ale nezdá se, že by byli více spojeni s těžkým průběhem infekce.

Horší průběh covidu mohou mít někteří pacienti nebo skupiny pacientů pod těžkou imunosupresí, např. po transplantaci orgánů. V tomto případě se jako kliničtí imunologové shodneme s názorem transplantologů, že u těchto osob je vakcína vhodná. I když je možné, že na ni budou mít díky potlačené imunitě o něco nižší odpověď.

Záleží určitě také na aktivitě autoimunitního procesu. Stejně jako by se neměly podávat vakcíny při horečnatém infekčním onemocnění, tak by měla být opatrnost i při jiných formách zánětu. Když je onemocnění v remisi, tak může být téměř bezpříznakové. Tam by v řadě případů nejspíše vakcinace nemusela být problémem.

A např. při celiakii stačí dodržovat bezlepkovou dietu a pa­cient už nemusí být rizikový ve smyslu podání koronavirové vakcíny, protože střevo není postiženo žádným zánětem.

Musí se to řešit individuálně. U starších osob od 75 let bych se asi přikláněl k tomu, vakcínu podat. Musí se ale vycházet i z aktivity nemoci. U mladého člověka, který podstupuje biologickou léčbu nebo má vysoké dávky imunosupresiv a onemocnění nemá pod kontrolou, tam bych osobně očkování zvažoval nebo odložil, dokud nedojde k dosažení kontroly onemocnění. Na to neexistují tabulky, to si bude muset vyřešit revmatolog sám dle klinického a laboratorního posouzení stavu pacienta.

V tuto chvíli jsme na začátku, žádné zkušenosti nejsou. Individuální přístup s ještě vyšší mírou opatrnosti si jistě vyžádají např. i pacienti s roztroušenou sklerózou.

Obávám se, že ani v tomto případě jednoznačná data neexistují. Většina států nedoporučuje vakcíny ani těhotným a nedostatek informací přiznávají i výrobci vakcín. Byl bych proto v takovém případě též opatrnější.

Nejsem reprodukční imunolog, ale vakcinace proti covidu bezprostředně po umělém oplodnění by mi přišla riziková s ohledem na nastavení imunitního systému v těhotenství. V opačném pořadí, tj. nejdříve vakcínu a s určitým odstupem provést umělé oplodnění, by nejspíše možné bylo, určitě to již příslušné odborné společnosti řeší.

U dětí bych určitě počkal, až budeme mít informace, že vakcíny jsou stoprocentně bezpečné pro dospělé. Výrobci sami upozorňují, že vakcíny nejsou určené dětem, protože u nich nebyly testovány. Je docela dobře možné, že když bude proočkovaná větší část dospělé populace, tak se děti nebudou muset očkovat.

U nich je průběh covidu obvykle mírnější, často zcela bezpříznakový, možná jich má velká část vytvořenou imunitu již teď. Očkovat se určitě musí začít u nejrizikovějších. V každém případě si ale myslím, že jiná možnost k řešení současné pandemie než vakcína není.

Zvažuje se, že jeden z koronavirů, který se dostal od zvířat do lidské populace, byl nejspíše i původcem tzv. ruské chřipky před asi 130 lety. Někteří virologové předpokládají, že se tehdy jednalo o koronavirus OC43, který také způsoboval zejména vyšší úmrtnost seniorů, vyznačoval se i neurologickými příznaky a extrémní únavou. Z Petrohradu do Evropy se rozšířil v rámci týdnů, záhy byl i v Americe a Africe a podlehlo mu tehdy přes 1 milion lidí.

Trvalo mu ale nejspíše několik let, než mutacemi změnil svůj genom do té míry, aby své hostitele nezabíjel a mohl se zařadit mezi běžné respirační koronaviry, které tu nyní máme každou zimu.

A představa, že bychom měli třeba pět let nosit roušky a dodržovat všechna restriktivní opatření? To by málokdo vydržel a následky pro civilizaci by byly nedozírné. Vakcinace proti koronaviru je proto podle mého názoru i přes všechno neznámo krokem správným směrem.