Ten virus je trochu divný. Jak dlouho vydrží imunita, není jasné, tvrdí čeští vědci

U jiných respiračních virových infekcí si tělo vytváří protilátky, které jej posléze od prodělání nemoci chrání minimálně šest měsíců až dva roky. Experti zatím předpokládají, že u koronaviru SARS-Cov2 to bude podobné. Jenže nový virus je zatím na světě příliš krátce a odborníci připouštějí, že se nechová úplně standardně. Navíc přicházejí případy - zejména z Asie - které naznačují, že někteří pacienti byli po vyléčení opět pozitivní.

„Tato otázka je velmi nejasná. Z toho, co se publikuje, bude imunita vůči koronaviru zřejmě krátkodobější než u klasických infekcí. Například u dětských pacientů je protilátková odpověď velmi nízká, u nich ale může hrát roli buněčná imunita,“ řekl Právu epidemiolog a šéf projektu chytré karantény Roman Prymula. Dětským pacientům koronavirus většinou výrazně neublíží.

Podle Prymuly ale příliš mnoho případů, kde by se vyskytla opětovná nákaza koronavirem, ve skutečnosti popsáno není. „Spíš došlo k reaktivaci procesu, který byl v těle už předtím,“ uvedl Prymula. Jinak řečeno, někteří pacienti mohli mít ke konci onemocnění virus stále v těle, ale tak nízkou hladinu, že ji test nedokázal zachytit, a byli tak chybně prohlášeni za vyléčené.

Imunoložka a bývalá ředitelka Mikrobiologického ústavu AV ČR Blanka Říhová si nemyslí, že by se lidé po přestáté nemoci mohli brzy znovu nakazit.

„Není to tak jednoduché, o viru se zatím toho moc neví. Nemyslím si ale, že by se vymykal všem pravidlům. Po prodělání infekce by měli být lidé nějakou dobu rezistentní,“ řekla Právu Říhová. „Jak dlouho, to zatím nikdo přesně neví. Protilátky by obecně měly vydržet přibližně půl roku,“ uvedla.

„V zásadě by mělo platit, že když se organismus setká s antigenem, v tomto případě s virem, do tří dnů vytvoří buněčnou reakci, za kterou mohou T-buňky. Do pěti dnů se vytvoří IGM protilátky, které jsou méně specifické, a za další čtyři dny IGG protilátky, které jsou velmi specificky namířené proti viru,“ rozvinula Říhová.

Nedávný výzkum, který provedla univerzita v čínské Šanghaji, ukázal, že přibližně třetina sledovaných pacientů měla v těle velmi nízkou hladinu protilátek, někteří neměli vůbec žádnou. „Může se stát, že to jsou jedinci, kteří se viru zbavili prostřednictvím buněčné imunity. Ta koronavirus zlikvidovala tak rychle, že se protilátky nestačily vytvořit. Může v tom hrát také roli citlivost protilátkových testů, která nemusí být dostatečně vysoká,“ míní Říhová.

S tím souhlasí i Anna Šedivá, přednostka Ústavu imunologie v pražské motolské nemocnici. „Je to spíš otázka citlivosti používaných testů. Že by lidé po nemoci neměli vůbec žádné protilátky, je velmi nepravděpodobné. Zatím se koronavirus chová jako běžná infekce a vytváří relativně běžnou imunitní odpověď. Vypadá to, že protilátky indukuje,“ řekla Právu Šedivá.

„Nečekáme celoživotní imunitu, která u respiračních virů není běžná. Čekáme, že protilátky budou fungovat v řádu měsíců či jednotek let. Pravda ale je, že tento virus je trochu divný. Nemáme ještě tolik zkušeností, abychom to mohli s jistotou říci,“ připustila ale Šedivá. „Je to nová infekce, která se poprvé objevila v listopadu či prosinci. První pacienti z Číny jsou vyléčení zhruba tři měsíce a informace z Číny jsou navíc rozporuplné, máme jim tendenci spíš nevěřit,“ dodala Šedivá.

Asijští odborníci, kteří studovali případy znovu nemocných pacientů, si také nemyslí, že by se virus mohl v těle reaktivovat. Podle Oh Myoung-dona z univerzity v Soulu je nejpravděpodobnější verze, že opakované pozitivní testy nezachytily virus jako takový, ale jen jeho genetický materiál, který už člověku neublíží. „I když je virus už mrtvý, zbytky jeho RNA ještě v buňkách přetrvávají,“ citoval ho časopis Time.