Imunita po covidu vydrží minimálně osm měsíců, tvrdí australští vědci

U každého, kdo zvládne koronavirovou infekci nebo je očkován proti patogenu SARS-CoV-2, se obvykle vytvoří protilátky. Jak dlouho tato imunita přetrvává a zda dlouhodobě chrání před infekcí, není dosud jasné. Vědci však nyní našli důkazy, které naznačují dlouhodobou imunitu.

Rozhodující pro imunitu jsou nejen protilátky, které tělo produkuje v boji proti viru v případě infekce, ale také paměťové buňky imunitního systému. Ty ovlivňují průběh nemoci v případě dalšího nakažení. Jsou odpovědné za uchování informace z kontaktu s virem a díky tomu za rychlou tvorbu protilátek v případě obnovené infekce.

Koncentrace protilátek po překonání nákazy klesá, paměťové buňky však byly přítomny i po osmi měsících, uvedli vědci v materiálu zveřejněném v časopise Science Immunology. To koresponduje s výzkumem fungování T lymfocytů, který probíhá i v České republice.

Odborníci dokázali detekovat paměťové buňky ve 36 vzorcích krve od 25 pacientů mezi 4. a 242. dnem po infekci - tedy po osmi měsících. Koncentrace protilátek však od 20. dne poklesla. Buněčná imunita ale trvala.

Vzhledem k tomu, že vědci zkoumali celkem pouze 36 vzorků krve, výsledky budou dále zkoumány v dalších studiích. Dávají však naději, že vakcína, jako je ta, kterou se od neděle v zemích Evropské unie očkuje, může chránit před koronavirem dlouhodobě.

Ačkoliv studie není rozsáhlá, van Zelm připomíná skutečnost, že jen velmi málo lidí se opětovně nakazilo koronavirem poté, co už jednou nákazu překonali.

„Tyto výsledky jsou důležité. Ukazují, že pacienti, kteří onemocněli covidem-19, si zachovávají imunitu vůči viru a nemoci,“ řekl a dodal: „Dává to skutečnou naději, že jakmile bude vyvinuta jedna nebo více vakcín, budou poskytovat dlouhodobou ochranu.“ Z jeho vyjádření tak vyplývá, že paměťové buňky by mohly fungovat proti covidu nejen v případě prodělání nemoci, ale i po očkování.